Bohumínský Gliňoč: Když nejde zanesený rybník vybagrovat, pomohou speciální bakterie

Trojnásobně lepší kvalitu vody má dnes rybník v přírodním areálu Gliňoč v Bohumíně na Karvinsku. Město při jeho čištění místo bagrování bahna zvolilo alternativní metodu.

text: Marek Kožušník

Voda se v posledním roce a půl čistila pomocí speciálních bakterií, které rozkládají mrtvou organickou hmotu. Novinářům to řekla mluvčí radnice Jana Končítková.

„Předloni jsme v rybníce zaznamenali částečný úhyn ryb. Laboratorní rozbory vody prokázaly nedostatek aktivního kyslíku. Vzhledem k tomu, že rybník nemá žádný regulovaný přítok ani odtok, nemohli jsme jej vypustit a bahno vybagrovat,“ uvedl Rostislav Palán z odboru životního prostředí bohumínské radnice.

Dno rybníka pokrývala silná vrstva tlejícího bahna, které bylo potřeba odstranit. MO ČRS Bohumín doporučila městu využít speciální bakterie, které mají schopnost odbahnit vodní plochu biologickou cestou. Zároveň čistí vodu a zlepšují její kyslíkové vlastnosti.

O 40 cm bahna méně

S čištěním pomocí bakterií se začalo loni v květnu. V pravidelných intervalech se do různých částí rybníka vsypávaly doporučené dávky bakterií, celkem zhruba 30 kilogramů.

„Zatímco loňské výsledky ukázaly pozvolné zlepšení, letos se podle hydrobiologa, který vodu analyzoval, kvalita vody zlepšila dokonce trojnásobně. Za zlomek ceny, kterou by si vyžádalo vybagrování dna, jsme dosáhli stejného efektu. Za materiál jsme zaplatili 40 000 korun, aplikaci jsme zvládli vlastními silami,“ uvedl Palán.

Také se podle něj výrazně zmenšil objem bahna na dně rybníka, a to zhruba o 40 centimetrů.

Základna pro mladé rybáře

Oblast Gliňoče utváří dvě vodní plochy, které jsou obklopeny lesním porostem. Vodní nádrže o velikosti 0,48 ha a 0,55 ha vznikly těžební činnosti písku.

Vodní plochy byly kdysi rybářským revírem, proto zde pravidelně docházelo k zarybňování, výlovům a úpravám břehů. V roce 2004 rybníky odkoupilo město Bohumín, rybářský revír zrušilo a vodní plochy se od té doby vyvíjejí přirozeně.

Rybníky slouží jako základna pro mladé rybáře k praktické výuce rybolovné techniky, ale každá ulovená ryba kromě invazivních druhů se vrací vodě.

Ve vodních nádržích žije kapr obecný, plotice obecná, lín obecný, cejn velký, perlín ostrobřichý, amur bílý. Z dravců pak štika obecná, candát obecný, sumec velký či okoun říční. Mezi invazivní druhy, které se do vodní nádrže dostaly lidskou činností či přenosem vodními ptáky, patří karas stříbřitý a sumeček americký.