Jak vyzrát na mazané tlouště? (3)

Kdysi, to už bylo na konci prázdnin, stojím uprostřed řeky a pomalu brodím proti proudu. Voda je hodně nízká. Dlouho nepršelo a v nejhlubších místech mám nejvíce tak do půli stehen. Pro lov tloušťů je to tady ideální stav a já ho hodlám využít, protože předpověď říká, že bude pršet, a to hodně, což tady znamená vyšší a kalnou vodu, takže s tloušti by byl na chvíli konec.

text: Milan Tychler

Teď je většina ryb stažena úplně u břehů. Neposekaná dlouhá tráva splývá až do vody. Každou chvíli z ní spadne na hladinu nějaké to hmyzí sousto a tloušti už na něj čekají. Ideální doba použít něco ze svého hmyzího arzenálu. Mám pár maličkých wobblerů představujících velké mouchy a vosy.

Jsou to hodně malé nástrahy, a tak není snadné s nimi házet na větší vzdálenosti, což je ovšem v této nízké a čisté vodě nutné, protože tloušti velmi dobře vidí a já k nim příliš blízko nemohu. Musím použít jemné náčiní. Naštěstí tu nejsou žádné vázky, takže žádný problém.

Nejdříve ale zkusím klasiku, maličký wobbler ve tvaru rybky. Krůček za krůčkem se sunu po tvrdém štěrkovém dně. Zkouším břeh vpravo i vlevo. Snad na každé třetí nahození mám rybu. Všechno jsou to tlouští dorostenci v délce okolo 30 cm a čas od času se ženou za nástrahou i dva najednou. Je to zábava, ale chtělo by to buď nějakou větší, nebo jinou rybu.

A dočkám se! V malém proudu vlevo dostávám záběr u dna a ryba se brání o poznání silněji než ty předešlé. Těžko se zvedá k hladině. Žádný obr to nebude, ale na jemném náčiní si souboj užívám. Menší parma! Trojháček má pevně zaseknutý v koutku masitých úst, takže to s tím lapením rybky myslela vážně.

Následující záběr přináší maličké překvapení v podobě asi 40cm ostroretky. Ne že bych ostroretky na přívlač nechytil, ale určitě ne na takto velký wobbler. Ostroretek nachytám spousty, ale na nejmenší rotačky, marmyšky s červem nebo maličké streamery. Už jich mám pár i na wobbler, ale velikosti 3. Pětka je pro ně příliš velká. Tedy alespoň jsem si to až do této chvíle myslel.

Pomalu se dostávám k mírnému ohybu, kde proud vyhloubil pod břehem hlubší stružku. Obvykle tam bývají parmy, ale na konci proudu nejednou postávají i tloušti. Hned na první nahození zaútočí na nástrahu ryba, ale míjí ji, anebo nedobírá, protože cítím jen jemné drcnutí.

Co dokáže vosa

Druhý pokus je už úspěšný, jenže tloušť to není. Zdolávám menšího bolena. Třetí hod a za nástrahou zase jede ryba. Vidím poměrně tmavou siluetu s širším hřbetem. Hladina se dost vlní, a tak mi moc nepomáhají ani polarizační brýle. Konečně je nástraha v klidnější vodě.

Ryba ji stále sleduje v těsném závěsu, avšak jakmile se dostane nástraha až k mělčímu prahu, ryba se od ní odpoutá a vrací se zpět. Teď už vím jistě, že je to tloušť a docela hezký. Tohle mi udělal ještě dvakrát a pak nástrahu přestal sledovat. Je čas vyzkoušet jinou. Třeba se mu bude líbit víc.

Pak mě napadlo vyzkoušet osvědčenou vosičku. Posadím ji úplně ke břehu, jako by právě spadla z trávy. Velmi pomalu a trhavě ji vedu po proudu k sobě. S touto nástrahou se nemůže spěchat. Chce to hodně citu a trpělivosti. Na konci tůně se pod vosu opět přilepil tmavý stín a jede pomalu za ní.

Ryba je neobyčejně opatrná. Už budu u mělkého prahu a tloušť pořád nic. Vypadá to, že se vše odehraje podle starého scénáře. U prahu to tloušť otočí a zase nic. Najednou se na nástrahu vyřítí nějaký malý tlouštík s jasným úmyslem ji popadnout. V tu chvíli už ale zkušený matador neváhá a vyrazí také. Menší konkurenci prostě z dráhy vytlačí a vosa s hlasitým srknutím zmizí z hladiny v jeho velké tlamě.

Není to bezhlavý lovec

To bylo něco! Skoro to vypadalo, jako by si velký tloušť nejdříve nechal potvrdit, že je nástraha v pořádku a pak ji menšímu sokovi prostě vyfouknul přímo před tlamou. Byla to opatrnost nebo mazanost? Není snadné rybám přisuzovat lidské vlastnosti, ale tady bylo evidentní, že se v tlouští hlavě něco děje.

Proto mám rád velké tlouště. Není to bezhlavý lovec slepě útočící na cokoli. Je opatrný, rád si počká, je to dobrý soupeř. Taky mě baví rozmanitost nástrah, na které se dá lovit, a všechny malé i velké vody, kde mohu tlouště najít. Mou oblíbenou nástrahou na tlouště jsou sice malé wobblery, ale stejně rád je chytám i na třpytky, všelijaké gumy a streamery. Záleží na revíru, kde právě jsem, roční době a samozřejmě i na podmínkách, které panují.

Tlouště můžete pozorovat zblízka, ale i když je často máte takřka na dosah ruky, neznamená to, že je chytíte. Poté, kdy je vyplašíte, obvykle odplují, ale tam, kde jsou ryby na rybáře zvyklé, sice zůstanou, ale nezaberou. I když jim budete servírovat nejvybranější lahůdky na zlatém podnose, neuspějete. Takoví jsou tloušti.

Nemá cenu se na ně nějak zvlášť připravovat. Vždycky ale stojí za to chytat jemně a mít po ruce výběr všelijakých nástrah, které se jim dají nabídnout. Mockrát se mi stalo, že některou nástrahu ignorovali a o jinou se mohli doslova porvat.

Ráno, v poledne nebo večer?

S tloušti máte šanci kdykoli během dne a nezáleží ani na ročním období. Tloušti mají hlad pořád. Snad mohu poradit jen to, že jim vyhovuje spíše teplejší a slunečné počasí než zataženo. I když jsem pěkné kousky ulovil i v dušičkovém počasí. Zkuste to teď, v srpnu! Zastihnout je můžete úplně všude a je šance i na velké exempláře. Právě se chystám na jeden celkem malý a už dávno nepoužívaný mlýnský náhon.