Zázračné biblické ryby: Co vlastně ulovil svatý Petr, patron rybářů?

Mezi zázraky, o nichž se zmiňuje Bible, je pro rybáře jeden obzvláště zajímavý. A to ten, kdy Ježíš vyzval svého učedníka Šimona Petra, aby rozprostřel sítě v hlubokých vodách Galilejského jezera s tím, že na něj čeká bohatý úlovek.

text: Jozef Májský

I když Šimon Petr v úspěšný lov nevěřil, protože zde před pár hodinami nechytil ani šupinu, svého učitele poslechl. A udělal dobře. V sítích uvízlo tolik ryb, že je téměř protrhly. Nevím, jestli si vědci zkoumající biblické texty položili otázku, co za ryby tehdy chytil budoucí patron rybářů svatý Petr. Mezi ty, kdož by rádi rozluštili tento dva tisíce let starý rébus, ale určitě patří i nejeden rybář.

Ve vodách tohoto sladkovodního jezera žije několik druhů hospodářsky využitelných ryb, třeba příbuzné naší parmy (Barbus canis a B. longiceps), další bílé kaprovité druhy z rodu Acanthobrama podobné jelcům nebo cejnům, ale i vysazený tolstolobik.

Přesto si zdejší obyvatelé odpradávna nejvíce cenili i cení vrubozubcovité tilápie – tlamouny. Nějak blíže představovat tyto cichlidy snad není třeba, vždyť tlamoun nilský (Oreochromis niloticus) se chová v oteplených vodách i u nás.

Tři druhy tlamounů

V Galilejském jezeře v současné době žijí tři podobné druhy tlamounů. Do stejného rodu jako zmiňovaný druh patří tlamoun zlatý (O. aureus), další dva – tlamoun Zilliův (Tilapia zillii) a tlamoun galilejský (Sarotherodon galileus) – jsou pak reprezentanti jiných dvou rodů. Nejvíce si zde lidé cení posledně jmenovaného druhu, který je známý i pod anglickým jménem Mango tilapia.

Ze všech tří druhů má nejsvětlejší zbarvení, označován je proto i jako „bílá tilápie“, zatímco pro temné zbarvení přezdívají v Izraeli tlamounovi zlatému „černá tilápie“. Tlamoun Zilliův má pak na bocích příčné pruhy, podobně jako tlamoun nilský.

Tři tisícovky rybářů na biblickém jezeře

Bohužel, za dva tisíce let se v oblasti Galileje ekologické poměry oproti biblickým časům výrazně změnily. Ubylo vody, přibylo znečištění a neúměrně se zvýšil i tlak rybářů na ceněné tilápie. Početnost zde žijících tlamounů se snížila do té míry, že už v roce 2010 tamní úřady musely přijmout tvrdá opatření v naději, že se populace těchto ryb vzpamatují.

I když je Galilejské jezero poměrně velké, přece jen bylo zhruba čtyři sta rybářských člunů a tři tisíce rybářů trochu moc i na tyto poměrně rychle se množící tlamovce (jikry inkubují samice v tlamce, resp. v hrdelním vaku). Roční úlovek ze začátku tisíciletí, který se pohyboval kolem 300 tun, klesl během desetiletí na několik málo tun.

Proto izraelské úřady v roce 2010 lov tilápií zakázaly – pokusně na dva roky. Jaká je situace dnes jsem nezjišťoval, domnívám se ale, že lov byl obnoven, jak dokládají i fotografie z roku 2014. Podobně jako u nás na většině údolních nádrží, nelze ani zde stabilní populace hospodářsky významných druhů ryb udržet bez přísných regulačních opatření.

V čase, kdy po hladině tohoto biblického jezera chodil Ježíš, a pak i v následujících staletích, měli rybáři nejlepší úlovky v období tření tlamounů. Tehdy se ryby shromažďují na oblíbených trdlištích, proto biblická situace, kdy jim mohl úlovek trhat sítě, lze považovat za celkem reálné.

Ocení je nejen izraelští gurmáni

Bohužel, lidská hamižnost nevymizela ani ve 21. století. O tom svědčí i skutečnost, že izraelští rybáři chytali nejenom dospělé tlamouny, ale i menší ryby, které se ještě do reprodukce nezapojily, což se jim vymstilo. Doufejme, že populace tlamounů se v Galilejském jezeře vzpamatují a domácí si budou moct i nadále pochutnávat na chutném mase ryb pocházejících z jezera.

Jejich maso je lahodnější než to z rybích farem. Kromě tilápií není situace růžová ani v případě zdejší endemické cichlidy Tristramella sacra i dalších druhů ryb v tomto jezeře.

Protože tlamouni, stejně jako i ostatní cichlidy, jsou příbuzné ryb okounovitých, nepřekvapuje, že mají chutné bílé maso s minimem drobných kostiček. Podle mých zkušeností je dokáží ocenit nejenom izraelští gurmáni, ale i ti naši, jimž chutná podobně jako maso okouna nebo candáta.

Tilápie, i když se zřejmě jedná výlučně o tlamouna nilského, totiž lze koupit i v našich obchodech. Osobně bych vždy preferoval chlazené ryby z našich chovů před tilápiemi dovezenými z jihovýchodní Asie nebo Afriky, jejichž maso může být kontaminováno škodlivými látkami.

Je biblický příběh pravdivý?

Zřejmě se už nikdy nedovíme, jakými rybami Ježíš početný dav lidí nakrmil. Podle představ badatelů to možná byly tilápie (tlamouni), nelze ale vyloučit ani jiné rybí druhy žijící v Galilejském jezeře. Bez ohledu na tuto skutečnost je důležité, aby bylo nejenom toto jezero, ale všechny jezera a vodní nádrže světa obhospodařovány tak, aby zabezpečily existenci prosperujících populací ryb.