Lov elektrickým agregátem z člunu se uplatňuje méně často, hlavně při odlovu generačních ryb. Kromě lovce a asistenta je nutný i spolehlivý lodivod, foto: Jozef Májský
PoznáváníNa začátku minulého století, kdy probíhaly první pokusy s lovem ryb pomocí elektrického proudu, se ukázalo, že střídavý proud má na ryby podstatně vyšší účinek, než proud stejnosměrný. Protože ale při jeho použití docházelo k častému poškození a úhynu ryb, nakonec se při vývoji a výrobě elektrických rybolovných agregátů uplatnil stejnosměrný pulzující proud, který je k vodním organizmům šetrnější.
text: Jozef Májský
Rybolovné agregáty jsou konstruovány tak, aby rybu bezbolestně omráčily, přitom ji ale nezranily. Kladná elektroda (anoda) vytváří ve vodě elektrické pole, na které ryba v první fázi reaguje krátkým únikovým reflexem (excitace), někdy dokonce vyskočí nad hladinu. Když se ale pak ryba do elektrického pole dostane, je k anodě přitahována hlavou napřed. Tento jev se označuje jako anodický efekt, kladná elektrotaxe nebo galvanický efekt. Živočichové se v blízkosti anody dostávají do narkotického stavu (galvanonarkóza).
Hlavou do bahna
Ryby ztrácejí pohyblivost, lehnou si na bok a klesají ke dnu. Mám i takovou zkušenost, že se zapíchnou hlavou do bahna (tloušť) nebo si lehnou na vodní rostliny pod hladinou (sekavec). Při zasažení elektrickým proudem na ně působí napětí – tzv. tělesné napětí, které je přímo úměrné délce těla. Protože vzniká mezi hlavou a ocasem, označuje se i jako spádové napětí.
Kdo je odolnější?
Větší ryby jsou vůči elektrickému proudu vnímavější než rybí drobotina, přičemž o něco citlivější jsou ryby kaprovité než ryby lososovité. U kaprovitých druhů vyvolává galvanonarkózu napětí okolo 1 V, u salmonidů 1,5 až 2 V. Na citlivost ryb mají vliv různé faktory, například tělní pokryv (šupiny, holá kůže), složení tkaniv (např. množství tuku) a samozřejmě parametry vody, hlavně její vodivost a teplota.
Pak se ryba probere…
Při lovu ryb elektrickým agregátem si všímáme především intenzity omráčení ryb. Ty by se měly během několika minut (asi do tří) v čisté vodě probrat, všechny jejich tělesné funkce by se samozřejmě měly rovněž obnovit. Důležité je při seřízení přístroje nastavit nejenom správný rozsah napětí elektrického proudu, jeho intenzitu, frekvenci a šířku impulzu, ale při lovu nesmíme zapomínat ani na přerušování elektrického proudu pomocí spínače, abychom snížili možnost vzniku tzv. tetanu ryb po jejich přiblížení se k anodě.
Co ukáže krevní sraženina
Proud procházející rybou totiž může v její svalovině způsobit prudké stáhnutí svalových vláken, přičemž tato křeč je někdy tak silná, že rybě zlomí páteř. Zlomení páteře obvykle objevíme až při pitvě ryby. Nejčastěji bývá v středních a zadních partiích, což zřejmě souvisí s větší ohebností kaudální části rybího těla. Obyčejně nás na místo zlomu upozorní krevní sraženina v oblasti páteře.
Deformace plynového měchýře
Někdy se objeví i další traumatické změny, nejčastěji popálení – ztmavnutí kůže, podlitiny i změny na vnitřních orgánech, například deformace plynového měchýře. Obyčejně si nejprve všimneme popálení kůže, k němuž dochází hlavně tehdy, když s elektrickým agregátem pracují nezkušení pracovníci, obsluhující větší motorové nebo výkonné hlubinné agregáty.
Jak reaguje rybí metabolismus?
Při použití méně výkonných bateriových elektrických agregátů dochází k poškození ryb elektrickým proudem velice vzácně. Je třeba ale zmínit i skutečnost, že jisté změny zanechává elektrický šok také u ryb, které žádné příznaky poškození nejeví. Týká se to například jejich metabolismu. Po zásahu běžným stejnosměrným proudem se v pokusu u ryb zvýšil asi o 35 % a do normálu se dostal přibližně po 70 minutách.
Může poškodit červené krvinky
U stejnoměrného pulzujícího proudu, který využívají standardní rybolovná zařízení, byly hodnoty nižší – 12 % a 20 minut. Naopak, v případě použití střídavého proudu dosáhly tyto hodnoty 48 % a 120 minut. Z pokusů vyplynulo, že elektrický proud může poškodit i krevní elementy, například odolnost červených krvinek.
Co na to žáby a raci?
Exaktní informace o tom, jaký vliv mají běžně používané elektrické agregáty na jiné vodní živočichy, nám zatím chybějí. Běžně se do elektrického pole dostávají žáby – skokani, kteří se sice po zásahu elektrickým proudem vyšponují, ale velice rychle se z narkotického stavu proberou. Z bezobratlých patří k vzácným úlovkům raci, kteří většinou „ztuhnou“ v úkrytu a anoda je nepřitáhne.
Opatrnost je matkou moudrosti
Podobně jako ryby se ale z elektrického šoku velice rychle zotaví. Jak jsou pak postiženi drobní živočichové – měkkýši, berušky, larvy hmyzu a ještě menší zooplankton, to přesně nevíme, ale analogicky podle pozorování rybího potěru lze usuzovat, že krátké působení elektrického pole jim žádnou významnější ujmu nepůsobí. Závěrem mi nezůstává snad nic jiného než zdůraznit, že všichni ti, kterým byl svěřen elektrický agregát do rukou, by měli toto zařízení při lovu ryb používat maximálně opatrně, aby neublížili nejenom svým spolupracovníkům, ale ani rybám.
Diskuze k článku (0)