Duhák, amur nebo siven jsou zachráněni! Invazní „seznam smrti“ sněmovnou neprošel

Český rybářský svaz dosáhl ve spolupráci se skupinou hospodářů v krajině historického úspěchu – podařilo se obhájit možnost nadále v naší přírodě a krajině využívat hospodářsky cenné druhy, jako jsou například pstruh duhový, siven nebo amur.

text: redakce, foto: Zdeněk Drahokoupil a Vintíř Breth

Čtyři roky hledalo Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství, rybáři, myslivci, lesáci, včelaři, zahrádkáři a další hospodáři v krajině společnou řeč při řešení problému, jak přistupovat k invazním nepůvodním druhům.

Česká republika přijala celounijní seznam zakázaných invazních nepůvodních druhů, který dnes zahrnuje celkem 66 druhů rostlin a živočichů. Celý seznam invazních nepůvodních druhů naleznete zde.

Pro zde vyjmenované druhy platí zákaz jejich dovozu a převozu v rámci EU, uvádění na trh, zákaz držení, chovu, přepravy, rozmnožování a vypouštění do volné přírody a další opatření a omezení (z našich druhů ryb se týká především střevličky východní, tzv. pseudorasbory, a slunečnice pestré).

Čeští ochránci přírody ale chtěli prosadit ještě národní seznam invazních a nepůvodních druhů, který ten evropský výrazně rozšiřuje. Říká se mu trefně „seznam smrti“. V návrhu tohoto seznamu se objevily u nás poměrně běžné a dlouhodobě hospodářsky využívané druhy živočichů a rostlin – řepa obecná cukrovka, slunečnice topinambur, ořech, akát nebo kaštan. Z živočichů pak například amur bílý, pstruh duhový, siven americký, muflon, kamzík nebo koza bezoárová.

Vytvoření takového národního seznamu je přitom pro členské státy EU nepovinné.

Hrozilo, že se tento národní seznam stane počátkem jakéhosi honu na čarodějnice, který bude doprovázet neuvěřitelná administrativní zátěž, drakonické sankce, pokuty za výskyt těchto druhů, a významné omezení hospodaření v krajině s druhy uvedenými na zmiňovaném seznamu.

Rybáři by se tak mohli takřka rozloučit s tím, že by se u vody i v dalších letech pravidelně setkávali s takovým duhákem či amurem, protože jejich vysazování do revírů by bylo nepřístupné.

Proto se dotčená ministerstva rozhodla ve spolupráci s hospodáři v krajině cestu „národního seznamu“ definitivně opustit. Pro regulaci invazních nepůvodních druhů využijí nástrojů, které byly nastaveny v rámci novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny a složkových zákonů (lesní zákon, vodní zákon, zákon na ochranu zvířat proti týrání, zákon o myslivosti, zákon o rybářství, zákon o rostlinolékařské péči).

Konečné znění dohody a způsob začlenění do jednotlivých složkových zákonů se rodily velmi dlouho a dosažený křehký kompromis byl přijat za cenu určitých ústupků všech jednajících stran. Zdálo se tedy, že vše je konečně na dobré cestě ke spokojenosti všech.

Při projednávání konečného návrhu na půdě Poslanecké sněmovny se ale navzdory všem předchozím jednáním a dosaženému konsensu objevily škodlivé a kontraproduktivní pozměňovací návrhy z řad některých poslanců, které volaly po omezením hospodaření s pstruhem duhovým, amurem, modřínem, douglaskou nebo jelenem sikou. A především chtěly zavést onen dříve zavržený „národní seznam“.

Rybáři, myslivci, lesáci, včelaři, zahrádkáři a další hospodáři v krajině se s takovým přístupem rozhodně nehodlali smířit a poslali poslancům dopis, ve kterém je informovali o skutečném stavu věcí. Ten si můžete přečíst pod tímto článkem.

Zástupci Českého rybářského svazu se společně s dalšími dotčenými organizacemi zúčastnili obou klíčových zasedání – na půdě Výboru pro životní prostředí (on-line) i na půdě Zemědělského výboru (prezenčně). V rozhodující chvíli hájil předseda ČRS, doktor Karel Mach, společný návrh MŽP, MZe a hospodářů v krajině proti pozměňovacímu návrhu předsedkyně Dany Balcarové (Piráti).

Doktor Bohumil Straka za ČMMJ stručně a jasně deklaroval, že národní seznam je dle oficiálních statistik EU zaveden jen v 8 zemích z 27 tj. méně než 30 % států EU. A především, že invazní druhy je možné regulovat i bez existence národního seznamu. To mimo jiné ukázal i projekt likvidace invazního bolševníku prováděný za 200 milionů Kč v Karlovarském kraji v letech 2010 – 2012, tedy dávno před zavedením nařízení EU a před existencí jakýchkoliv seznamů invazních druhů.

S podporou většiny přítomných poslanců se rybářům, myslivcům a dalším hospodářům v krajině nakonec podařilo uspět. Nebezpečné pozměňovací návrhy byly nekompromisně smeteny ze stolu. Druhé čtení této komplexní a velké „invazní novely“ zákona o ochraně přírody, mysliveckého, rybářského a lesního zákona aj. Sněmovna projedná na březnovém zasedání. Pokud vše stačí projít i třetím čtením a Senátem, začne nová úprava těchto oborových zákonů platit během druhého pololetí tohoto roku.