Únor se splávkem (2)

V únoru je rybolov značně omezený. Ryby žerou jen velmi sporadicky a některé vody jsou pokryté ledem. I přes to se dají ulovit krásné ryby.

Text: Milan Tychler

Zábavní tloušti

Ostroretky chytám v zimě moc rád a stejně tak mě baví tloušti. Starší literatura doporučuje jako zimní nástrahu na tlouště drůbeží střívka a játra. Játra nejsou problém, střívka tak dostupné nejsou, ale stejně dobře poslouží docela obyčejný napařený rohlík.

U tlouště je zvláštní to, že zatímco většina ryb v zimě dává přednost maličkým soustům, tloušť klidně popadne kus rohlíku velký jako krabička od zápalek. Až tak velká sousta nepoužívám, ale nijak zvlášť se nekrotím, protože tloušťům je to celkem jedno…

Nastražil jsem malý kousíček rohlíku, ten ve vodě vždycky nabobtná. Tento se zvětšil asi na velikost nehtu malíčku. To už není na plotice ani ostroretky, ale spíš pro většího cejna nebo kapříka.

Nechávám tento kousek proplouvat těsně okolo břehů a tloušti berou jako o závod. Je jich vážně hodně, ale s jejich velikostí moc spokojen nejsem, ale budiž, hlavně, že berou.

Uštipuji kousky ze středu rohlíku a sušší konce dávám stranou. Pomalu mi dochází nástraha a také už bych měl jít od vody. Jenže pořád se mi nějak nechce. Říkám si, že ještě párkrát nahodím a půjdu. Už mi zbyly jen ty suché konce rohlíku. Ty už na háčku moc držet nebudou a tak nastražím docela velké sousto. Spíš jen tak ze zvědavosti. Jeden z vyvažovacích broků musím posunout až k nástraze, protože ta má tendenci vyplouvat nahoru.

Velká ryba chce velké sousto

Na první nahození nic, ale protože velká nástraha z háčku nespadla, zkusím to ještě jednou. Tentokrát vedu splávek středem říčky. Neurazí ani metr a prásk! Splávek jde pod vodu. Na háčku se zmítá velká ryba.

Dnes největší. Je čiperná, rychlá, ale bránit se nevydrží. Za chvíli ji zvedám k hladině a vidím, že je to pořádný tloušť. Silné válcovité tělo se zlatými šupinami a červenými ploutvemi je impozantní. Má velké a pěkně tlusté břicho. Bezpochyby jikernačka.

Ani ji nezvedám na břeh. V podběráku ji zbavím háčku, jen si ji prohlédnu a hned pouštím. Náhoda? Možná ano, možná ne. Když se totiž podíváte na tu obrovskou tlouští tlamu, už se vám nástraha nebude zdát tak velká.

Tahle huba zvládne vše

Teď už naprosto cíleně připravím další větší sousto a kousek níž po proudu opět nahodím do středu řeky. Mám teorii. Okolo břehů chytám jen menší tlouště. Kde jsou ti větší? Doufám, že dál od břehu.

Možná se tam cítí ve větší hloubce bezpečněji, možná tam odjeli proto, že jsem je od břehu vyhnal já. Tohle místo mi ale žádnou rybu nepřineslo. Pokračuji ještě kousek níž a splávek se zase razantně potápí!

Zaseknu a opět mám důvod se usmívat. Prut je jako luk. I tohle bude pořádný kousek. Nemýlím se! Chvilku to trvá, než přivedu do podběráku pořádný zlatý válec s velkou bílou hubou. Krásná ryba! Kvůli takové se dá vydržet i v únoru troška toho chladu.