Je to již dva a půl měsíce, co byla vytrávená řeka Bečva. Nová svědectví naznačují, že by se vyšetřování mohlo blížit ke konci. Noc před tím, než došlo k otravě, se stala v chemičce DEZA nehoda s louhem.
Text: redakce, foto: Martin Janíček, deza.cz
Chemička DEZA hned od prvního dne tvrdí, že za hromadný úhyn v řece nenese odpovědnost a že v podniku k žádné havárii nedošlo. Deník denikreferendum.cz přinesl svědectví člověka, který prý havárii způsobil. Stalo se to v den otravy.
Zaměstnanec potvrdil, že je celá havárie ve společnosti DEZA zdokumentována a to i přes to, že podnik celou dobu tvrdí, že k žádné nedošlo. Za způsobenou nehodou dostal pracovník pokutu 2500 Kč.
Co se stalo?
Odpovědný zaměstnanec pracoval tu noc v zařízení kaustifikační jednotka, kterému se přezdívá „fenolka“. Metoda kaustifikace, kterou DEZA používá, je zastaralá a chemička by dnes už pravděpodobně nedostala povolení na její provoz.
Proces kaustifikace je poměrně jednoduchý. Do reaktoru je posláno osmnáct metrů krychlových „sody“, k tomu se přidá šest metrů krychlových vody a vše se zahřeje na 90 °C. Poté se ve třech dávkách přidají tři metry krychlové hašeného vápna. Po odfiltrování nerozpustného uhličitanu vápenatého pak vzniká cílový produkt, louh.
Celý proces řídí jediný pracovník, který osudnou noc usnul. Směs přesáhla teplotu 90 °C a začala vřít. K tomu by za normálních okolností nedošlo, spustil by totiž alarm. Ten ale podle zaměstnanců dlouhodobě nefunguje. Další ochranný prvek jsou dvířka ve víku, ta však byla pootevřená a podložená prknem, protože se zde prý často ucpával ventil na odvod plynu.
Výsledkem bylo, že směs začala přes nezavřená horní dvířka stříkat ven. Celkově takto uniklo 12 metrů krychlových směsi.
Uniklou směs uklízela až ranní směna. A to tak, že ji hadicí spláchla do dešťové kanalizace.
Opravdu kyanid?
Vracíme se tak na začátek celého vyšetřování. Opravdu zabíjel ryby kyanid? Vzorky byly analyzovány v několika podnicích. Státní veterinární ústav v Olomouci otravu ryb kyanidem nepotvrdil, ze dvou vzorků vody, které byly analyzovány, byl jeden na kyanid pozitivní a druhý negativní. V jaké koncentraci se zde látka vyskytovala však není známo.
Otravu kyanidem neprokázala ani veterinární fakulta v Brně.
Ani další důkazy nenasvědčují tomu, že by se v případě jedovaté látky jednalo o kyanid, jak jsme byli před dvěma měsíci informováni. Kyanid „voní“ po hořkých mandlích, svědci však popisují spíše chemický zápach dezinfekce nebo chloru, což by odpovídalo právě fenolu, který literatura popisuje jako vůni nemocnic.
Také projevy otravy na rybách i lidech nenasvědčují tomu, že by se jednalo o kyanid. Ten totiž rybám způsobuje apatii a žábry zasažených ryb mají třešňovou barvu. A hlavně, pokud se po vystavení kyanidu dostanou do čisté vody, velmi často otravu přežijí. Ryby, které rybáři vylovili, měly popálené, krvácivé žábry. Samotné rybáře pak pálily ruce, zbělala jim kůže a smrkali krev.
Kudy látka přitekla?
Dosud však není jasné, kudy látka do řeky přitekla. Odpadní kanály pro dešťovou vodu vedou totiž do odkalovací nádrže a až potom do samotné řeky. V nádrži jsou však stále živé ryby, což tuto možnost vylučuje. Je však možné, že je kanál napojen na jinou odpadni rouru.
Diskuze k článku (0)