Znáte dobře své náčiní? Poradíme, jak použít PVA materiály

Text: Milan Tychler, foto: autor

Jeho odolnost vůči rozpouštědlům závisí na obsahu nezhydrolyzovaného polyvinylacetátu, na střední molekulové hmotnosti a také na teplotě. Polymer s více než pětiprocentním obsahem vinylacetátových jednotek se již rozpouští ve vodě jen při teplotách nad 65° C. Čím vyšší je jeho molekulová hmotnost, tím menší je jeho rozpustnost.

V olejích není rozpustný ani při vyšších teplotách. V jednosytných alkoholech bobtná, ve vícesytných (např. v glycerolu) se rozpouští, zvláště za tepla. Odolává organickým kyselinám, ve vodných roztocích anorganických kyselin a jejich solí přechází při teplotách nad 160 °C na viskózní až nerozpustnou hmotu.

Je málo termoplastický. Lze jej použít za teplot od -50 °C do 130 °C, nad 200 °C se rozkládá. Svým chováním polyvinylalkohol v mnohém připomíná želatinu. Proto se používá např. v potravinářství pro přípravu ovocného želé, v chemickém průmyslu jako ochranný koloid pro suspenzní polymerace, dále jako zahušťovadlo pro nátěrové hmoty, k výrobě lepidel (v kombinaci se škrobem) a impregnačních hmot odolných benzinu, olejům, tukům a rozpouštědlům.

Známé je také jeho použití jako separačního činidla při zpracování nenasycených polyesterových pryskyřic na lamináty. Vyrábějí se z něj obalové fólie, chirurgické nitě, textilní vlákna, různá těsnění, hadice a další výrobky.

Kondenzací polyvinylalkoholu s aldehydy v kyselém prostředí vznikají polyvinylacetaly. Vyrábějí se buď přímo hydrolýzou polyvinylacetátu v přítomnosti příslušného aldehydu v prostředí kyseliny sírové nebo chlorovodíkové, či acetalyzací polyvinylalkoholu, opět v přítomnosti minerální kyseliny.

Praktický význam mají zejména polyvinylformal a polyvinylbutyral. Polyvinylacetaly nacházejí opět uplatnění v oblasti nátěrových hmot a lepidel, ale zpracovávají se také na obalové fólie vhodné zejména pro balení ovoce a masa (vodní páru i kapalnou vodu propouštějí mnohem méně než celofán nebo acetát celulózy. Univerzální polymer s širokou řadou viskozit a stupňů hydrolýzy je neobyčejně vhodný jako excipient pro farmaceutické produkty, jako je potahování tablet, lokálně aplikovaná léčiva, oční kapky, jako surovina v biotechnologických procesech. Tolik chemie.

Co má chemie společného s rybáři

Jak je ale užitečný polyvinylalkohol (PVA) pro nás, rybáře? Je to jednoduché jako facka. Z tohoto zázraku se dají vyrobit kromě už popsaných věcí také různé šňůrky, pásky, sáčky a punčochy, které jsou velmi snadno rozpustitelné ve vodě, což znamená, že pomocí takových obalů můžeme snadno dostat do vody sypké návnady hezky pohromadě a přesně na určené místo do absolutní blízkosti háčku s nástrahou, což nám dovoluje vnadit naprosto exaktně.

Kromě toho můžeme PVA šňůrky využít k fixaci nástrah nebo částí koncových sestav, aby se během nahazování nemotaly, což nám zajistí jistotu a následně klid při čekání na záběr. Všichni víme, jak nepříjemně se dokáže zamotat návazec zhotovený z měkké pletenky, i když použijeme plastovou trubičku proti zamotání. Když návazec vhodně připevníte pomocí PVA nitě k trubičce, nemá už šanci se zamotat.

Letové vlastnosti kompaktnější koncové sestavy se také zlepší. A budete tak házet dál a přesněji, což také není na škodu. Po dopadu na dno se fixace z PVA rozpustí během pár vteřin a vše je tak, jak má být. Není třeba mít obavy, že by se PVA materiál rozpustil příliš brzy, tedy dříve než sestava či návnady dopadnou ke dnu, neboť si můžeme vybrat mezi výrobky s různou délkou rozpustnosti. Například šňůrky PVA se dodávají ve třech druzích rozpustnosti: velmi rychlé, střední a pomalé.

Se sáčky a punčochami je to obdobné. U vody může nastat situace, že byste potřebovali sáček s pomalou rozpustností a zrovna ho nemáte po ruce. Nic se neděje, navlékněte dva sáčky na sebe a pak do nich vložte návnadu. Dvojitý obal se bude samozřejmě rozpouštět pomaleji.

Kdy a kde PVA využijeme?

V praxi se setkáváme s rozpustnými pomůckami téměř výhradně při lovu kaprů v souvislosti s vnaděním a fixací částí koncových sestav, jak již bylo řečeno. Nedělá se to úplně běžně, ale v jistých situacích má tohle všechno velký význam. Zvláště při těžkých lovech se bez PVA materiálů obejdeme jen stěží. Nemohu samozřejmě tvrdit, že by to nešlo, ale výhody jsou tak velké, že je nesmysl je odmítat. 

Vezměme si jen nahazování… Pokud nahazujeme jen se zátěží, pak naše udice létá snadno a přesně. Jakmile ale připevníme návazec s nástrahou, vše se rázem změní. Hody jsou kratší a ani přesnost už není tak velká. Je to tím, že odhazovaná sestava není tak kompaktní, jako byla jen zátěž.

Před nahozením ovšem nezapomeňte sáček propíchat. Vzduch uzavřený v něm by ho mohl nadnášet a zpomaloval by tak klesání ke dnu. Mohl by se rozpustit dříve než by klesl ke dnu a celá práce by tak přišla vniveč

Jakmile připevníme nástrahu s návazcem pomocí PVA šňůrky třeba k zátěži nebo využijeme pomoci trubičky či hadičky proti zamotání, ke které háček s nástrahou připevníme tak, aby nemohl během letu rotovat, vše se rázem změní. Rotace zmizí, zmenší se odpor a už házíme mnohem snadněji a lépe.

Kromě fixace nástrahy využíváme PVA šňůrky nebo pásky také k vytváření stringrů – vnadicích korálků. Na šňůrku navlečeme předem provrtané návnady (pelety nebo boilie) a tu pak připevníme k háčku. Může to být několik kousků i větší množství. To záleží jen na vás. Zde se ale musíme smířit s tím, že budeme nahazovat jen na kratší vzdálenosti, anebo budeme muset koncovou sestavu vyvážet.

Použití sáčků a punčochy z PVA je opět obdobné. Sáček nebo punčochu naplníme návnadami a vše připevníme k háčku s nástrahou. Obal po nahození do vody během několika vteřin, zhruba po půl minutě (záleží na teplotě vody) doslova zmizí a naše nástraha leží přesně mezi hromádkou návnad.

Kromě krmítka je to nejpřesnější možné vnadění. Obvykle se vnadí mnohem masivněji, ale na některých vodách to není absolutně žádoucí, neboť větší množství návnady přiláká spoustu drobných ryb a malých kaprů. O ty nám nejde a dokážou téměř znemožnit lov opravdu velkých ryb. Malá hromádka selektivních návnad s jednou nástrahou tak může ujít pozornosti drobotiny a je zde velká šance, že ji najde právě pěkný kapr.

Vůbec není špatná metoda masivnějšího vnadění menších ryb a následné položení jediné nástrahy s několika návnadami stranou krmeného místa. Tady je PVA velkým pomocníkem. PVA sáčky se dělají v několika velikostech, takže je možné si vybrat. Sáček se po naplnění návnadami může zavázat PVA nití, anebo se prostě jen zvlhčí jeho okraje a přiloží se k sobě. Po slabém navlhčení se k sobě doslova přilepí. Sáček se pak napíchne na háček a můžeme nahodit.

Je tu ale i jiný způsob – do sáčku dáme kromě návnad také celou koncovou sestavu s háčkem, nástrahou i zátěží. Sáček pak nad zátěží zavážeme a můžeme nahazovat. Zde je výhoda i v tom, že se nic nezamotá. Před nahozením ovšem nezapomeňte sáček propíchat. Vzduch uzavřený v něm by ho mohl nadnášet a zpomaloval by tak klesání ke dnu. Mohl by se rozpustit dříve než by klesl ke dnu a celá práce by tak přišla vniveč.

PVA punčochy jsou v podstatě jakýsi dlouhý, většinou pětimetrový rukáv otevřený na obou koncích a navlečený na plastové trubce pro jednodušší plnění. Na jednom konci uděláte na punčoše uzel a do plastové trubky sypete návnadu. Punčochu z trubky postupně uvolňujete a můžete si tak vytvořit balíček libovolně dlouhý.

Naplněnou punčochu zase zajistíte uzlem. Obvyklé připevnění je jednoduché nabodnutí punčochy na háček.  Punčocha se rozpouští poměrně rychle. S velkostí balíčků to není třeba nijak přehánět. Opravdu stačí jen malá hrstečka návnad na to, aby ji kapr našel. Tato metoda se používá především tam, kdy zlobí malé ryby anebo je voda vystavena silnému rybářskému tlaku, takže se velké a zkušené ryby, které už měly s pichlavou nástrahou zkušenost, rušným a silně vnaděným místům raději vyhýbají.