Náš koníček je spojený s pobytem v přírodě, při kterém se nevyhneme ani přímému kontaktu s místními živočichy. Ti z hmyzí říše umí být pěkné nepříjemní. Na které bychom si měli dávat pozor?
Text: Jozef Másky, foto: autor
Při prodírání se pobřežními křovinami snad každý rybář dává pozor především na svůj prut, ale také na jiné náčiní a vybavení. Proto se náš nešťastník poměrně často stává „úlovkem“ pavouků, hlavně křižáků. Nadávky, které následují poté, co se nám na tvář přilepí pavoučí síť, by asi byly nepublikovatelné.
Horší případ ale nastane, když je takto postižený člověk trpící určitým stupněm arachnofobie. Nejednou nastane zběsilý úprk z „místa činu“ a rybářův vercajk musejí jít hledat jeho kolegové, kteří se pavouků nebojí. V případě strachu z pokousání pavoukem jde skutečně o pověstné nošení dříví do lesa. Určitě se najdou i nebezpečné a jedovaté druhy, ale v naší přírodě se můžeme cítit před pavouky zcela bezpečně. Je třeba zdůraznit, že ani největší samičky křižáka se nás nikdy kousnout nesnaží.
Když už jsem u možnosti pokousání suchozemskými bezobratlými, tak asi nejsnáze se nám tato nepříjemnost může přihodit v případě, když se budeme neopatrně pokoušet nabodnout na háček některý velký druh kobylky. Třeba kobylku hnědou (Decticus verrucivotus) – často má zelené zbarvení. Jak napovídá její latinský název (verruco = bradavice, voro = požírati), v minulosti ji lidé používali na vykusování bradavic. Takové kousnutí je skutečně nepříjemné, protože do rány se obyčejně dostanou žaludeční šťávy, které tento hmyz v ohrožení vyloučí. Záměrně nás ale žádná kobylka nenapadne.
Bodající ploštice
Aby pobyt rybáře u vody nevypadal jako úplná selanka, je třeba si přiznat, že se zde občas mohou vyskytnout třeba některé bodající ploštice (např. zákeřnice červená), především ale zástupci blanokřídlého hmyzu, kteří vzbuzují respekt už svým výstražným žlutočerným (resp. bíločerným) zbarvením.
Každý z nás určitě zná včely, čmeláky, vosy a sršně – žahavý hmyz, se kterým někteří z nás mají i nedobré zkušenosti. V podstatě bez problémů se jeví naše spolužití na rybolovu se včelami a čmeláky.
Nesmíme samozřejmě sedět nebo pobíhat v blízkosti úlu, resp. znemožnit čmelákům přístup do jejich hnízda, které je nejčastěji v zemi, třeba v opuštěné myší díře. Platí to stejně i u vos a vosíků, u kterých ale některé druhy mají kromě zemních hnízd i hnízda vybudovaná na vegetaci.
Sršní hnízdo je obyčejně umístěno v dutině stromu, zdi apod. Rozbalit si náčiní v blízkosti hnízda těchto žahavých blanokřídlých v žádném případě nedoporučuji. Hlavně koncem léta, kdy bývá velké množství vos a vosíků, se s tímto hmyzem můžeme dostat do konfliktu i mimo jejich hnízda. Především tehdy, kdy je k lovnému místu přilákáme nějakou sladkou potravou (ovoce, limonáda apod.), někdy dokonce i aromatickým krmením pro ryby.
Tuto skutečnost bychom měli mít na paměti, protože s vosami se smlouvat nedá. Na tomto místě se ale musím vrátit k počátečnímu tématu. Ne všechno, co létá a má na sobě výstražné žluté a černé pruhy, musí být zákonitě i nebezpečné. I ve světě hmyzu totiž existuje kamufláž. Právě za typicky pruhovanými žahavými blanokřídlými se skrývají mnozí neškodní dvojníci, kteří jsou nám úplně neškodní.
Nejběžnější jsou určitě mouchy pestřenky, které se v průběhu vývoje svým zbarvením téměř dokonale zamaskovaly buď za včely, vosy nebo čmeláky, i když jejich velikost je obyčejně menší. Protože některé druhy láká náš pot, po usednutí na ruku si je můžeme důkladně prohlídnout.
Vím, že školní vědomosti nejednomu z nás z hlavy dávno vyprchaly, přesto si snad mnozí dovedeme představit včelu… Má dva páry křídel a delší tykadla. A jako protipól mouchu… Ta má jenom jeden pár křídel a tykadla téměř žádná. Mouchy, včetně pestřenek, létají o hodně obratněji než blanokřídlý hmyz.
Často stojí ve vzduchu na místě, couvají a dělají krkolomné, nesmírně rychlé manévry. Jediné, co nám od nich hrozí, je jemňoučké polechtání, výjimečně snad přenos nějakého bacila. Z běžných druhů pestřenek se i u vody můžeme setkat se žlutočernou pestřenkou rybízovou, pruhovanou nebo pestřenkou smrtihlavkou, včele je více podobná třeba pestřenka trubcová.
Diskuze k článku (0)