Fotografie
fadli m.n okomentoval Výdej celorepub...
před 18 hod
Fotografie
fadli m.n okomentoval Test rybářských...
před 18 hod
Fotografie
fadli m.n okomentoval Původní versus ...
před 18 hod
Fotografie
fadli m.n okomentoval Její podvodní v...
před 18 hod
Fotografie
fadli m.n okomentoval Barakuda zaútoč...
před 18 hod

Zimní chytání kaprů: Obyčejný guláš místo michelinské speciality

Marek iRybářství 25. ledna 2022 0 komentářů
rybářka

Kouzlo zimní rybařiny. Foto: Lenka Hofmanová

Praxe

Skalní rybář je stoprocentní nadšenec, který jde k vodě rád v létě i v zimě. Letní rybaření má pochopitelně řadu výhod. Rozjásanou přírodu, teplé počasí a hlavně ryby, které berou. V zimě však najdeme u vody mnohem více klidu.

text: Zdeněk Hofman

Odpadnou vodáci, motorové lodě, skútry, a hlavně sezonní rybáři. Takovou pohodu si v létě vychutnáme málokdy. V časech minulých panovala představa, že ryby na podzim ulehnou k zimnímu spánku a probudí se až na jaře.

REKLAMA

Pravdou je, že v dobách mého dětství byla v zimě opravdu zima. Začátkem prosince napadl sníh, který vydržel až do března. Všechny vody včetně řek zamrzly, lov na dírkách povolený nebyl a rybářům nezbývalo nic jiného, než za kamny čekat na jaro.

Nová doba

Dnes je všechno jinak. Příroda přestala dodržovat svoje zvyky. Stromy někdy kvetou i v prosinci a teplota dosahuje jarních hodnot. Rybáři si zvykli chodit k vodě celoročně.

REKLAMA

Zajímavá je i skutečnost, že třeba kapři začínají velmi často brát až za soumraku nebo dokonce za tmy. Při zimním lovu je pochopitelně nutné zjemnit celou montáž, zmenšit velikost háčků, používat kuličky o průměru maximálně 10 mm.

ohniště
Po ohýnku nebude ani stopy. Foto: Lenka Hofmanová

Přestávají fungovat mastné nástrahy – třeba pelety, kdy olej zůstane ztuhlý a neuvolní se do vody. Žádný univerzální návod však neexistuje, takže je třeba neustále zkoušet a kombinovat. O překvapení nebývá nikdy nouze.

Vánoční kapr

Jednou v listopadu mě napadlo, že si nepůjdu jako každoročně vánočního kapra koupit, ale chytím ho sám. Toto rozhodnutí znamenalo změnit každoroční strategii, protože na konci sezony lovím výhradně dravé ryby a na kapry vyrážím až v lednu.

Panovalo teplé počasí a při procházce u ÚN, kterou mám kousek od domu, jsem zjistil, že kapři opravdu berou. Hned druhý den jsem vyrazil s rozhodnutím, že to místním vydrám pořádně nandám.

Vítězný plán měl jednoduchou myšlenku. Vsadil jsem na jemné náčiní a kvalitní aromatické nástrahy, které dokáží přilákat kapra na velkou vzdálenost. Na této vodě je totiž přísný zákaz zakrmování a používání krmítek.

Mám feederové pruty třídy medium, lehounké navijáky s vlascem o síle 0,18 mm a pochopitelně miniaturní háčky. S takovým náčiním není možné nechytit, když kapři některým rybářům berou i na pruty, které připomínají klacky na klátění ořechů. O háčcích velikosti kotvy nemluvě. Je až neuvěřitelné, na jaký cajk se dá vysazený kapr chytit.

Kde se stala chyba?

U vody je nezvykle plno, asi se informace o vysazených kaprech rozkřikla. Jeden stařík Hemingwayova vzhledu naštěstí zrovna zdolává druhého kapra, vypaseného šedesátníka a hned začíná balit. „Je vidět, že to bere, tak to mám štěstí,“ vítám se s matadorem.

„Záleží na tom, jestli to umíte,“ odpovídá v žertovném tónu a za chvíli mizí v dáli. Ještě než odkráčí, s úsměvem na líci přejede okem znalce můj otevřený tlumok plný rybích specialit.

Byly tam kuličky všech barev a příchutí pro push stop, zig rig, dipy tekuté i práškové, obalovací těsta normální i plovoucí, miniboilie, umělé žížaly a spousta dalších lákadel. To vše chci dnes vyzkoušet, abych byl úspěšný.

Konečně mám nahozeno a v klidu se usadím na malou skládací židličku. Usměju se na kolegy nalevo i napravo a pak už jen čekám na záběr. Nic se však neděje, minuty ubíhají a kolega napravo najednou zasekne. „To je pěkný kapr,“ chválím úlovek po chvíli.

Pán má už druhého, takže balí a odchází. Jeho místo zaujme další rybář. Než rozbalí nádobíčko, táhne kapra můj soused nalevo. Ryba se nechce vzdát, ale má smůlu a skončí v podběráku. „Pětapadesát,“ hlásí šťastný lovec a taky jde domů. Najednou má záběr i můj nový soused a za chvíli i on se stává šťastným majitelem kapra.

Jdou na mě mrákoty, oba pruty přehazuji. Banánovou příchuť měním za pomerančovou a lesní jahůdku za krevetku s třešničkou. Nic však nefunguje, nasazuji proto další a další příchutě, které posiluji dipem a obalovacími těstíčky.

Když vytahuje můj nový soused druhého kapra, cítím, že mám zástavu srdce. Dnešní lov asi nepřežiju, taková prohra! Nakonec zůstávám u vody sám, všichni už doma kuchají kapry, pijí punč a slaví vítězství. Já nic.

kapr
Vánoční kapřík, foto: Lenka Hofmanová

Přemýšlím, kde se stala chyba a najednou si všimnu, že na zemi leží kostička lisované housky, která tu zbyla po Ernestu Hemingwayovi. Všichni rybáři chytili kapra na obyčejnou housku!

Jsou to nevychované ryby z nějakého chovného rybníka IV. cenové skupiny. Vůbec nevědí, co je dobré, znají jenom pšenici a tvrdé pečivo. Kdepak moje gurmánské dobroty.

Ty ocení jen labužníci z říčních proudů, kteří snídají perlorodky pod jezem, svačí slávky v korytě a při hladině mlsají topolový květ. Rychle vytáhnu jednu udici, ukousnu háček a navážu ten největší hák, jaký jsem v krabičce našel.

Kostička nalezené housky na něm drží parádně. Místo michelinské speciality nahazuji obyčejný guláš a zázrak přichází během několika minut. Špička se prohne až k hladině a brzda navijáku zahrčí. Zaseknu a mám kapra!

Je to krásně stavěný padesátník, v mých očích má však velikost obra. Jsem šťastný jako malý kluk. Tenkrát jsem toho o rybách moc nevěděl a dnes na tom vlastně nejsem o mnoho líp. Škoda jen, že mi ty roky nezůstaly, jak rád bych se učil všechno znovu.

REKLAMA
REKLAMA
Líbil se vám článek?

Pošlete ho dál svým přátelům

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru

Diskuze k článku (0)

Novinky z iRybářství na váš e-mail

Články, videa, recepty a další novinky na váš e-mail. Mějte přehled