Blíží se šestnáctý červen, další z velkých svátků všech příznivců lovu dravých ryb přívlačí. Každoročně se tohoto magického data nemohou dočkat tisíce rybářů.
text: Jan Augustynek
Atmosféra u vody se pomalu uklidňuje po jarním náporu kaprařů a malé čerstvě vykulené štiky, candáti, sumci, boleni a okouni začínají objevovat svět pod vodní hladinou.
Hlavní důvod, proč přívlač tolik miluji, je jednoduchost a kouzlo rychlého lovu bez zbytečností. Vždy vám bohatě postačí jeden nebo dva pruty a taška s nástrahami. Někdy dokonce můžete nastrkat nástrahy jenom do kapes…
To je důvod, proč jsem skoro vzdal lov dravců na položenou nebo plavanou. Každopádně ani tyto metody lovu není třeba zatracovat. Čím víc toho rybář zná a umí, tím víc se odlišuje od ostatních.
Candát
Candát obecný je pro mě srdcovka a ryba tak chytrá a mazaná, že si to ani nedovedeme představit. Troufám si tvrdit, že v lovu přívlačí je lov candáta královská disciplína. V jeho lovu na vodách stojatých nebo tekoucích zásadní rozdíl není. Tedy až na to, že candáti v tekoucí vodě budou vždy o něco agresivnější než ti ve vodě stojaté.
Před samotným lovem je důležité si projít vodu a olůvkem si oťukat dno nebo vodu takzvaně číst a pozorovat. Ušetříte si tím dlouhé hodiny bez záběru. Candát má rád tvrdé písčité nebo kamenité dno, terénní nerovnosti, kamenité valy, překážky ve vodě, vymleté jámy, velké hloubky, ale i mělčiny. Pokud ovšem nemá na výběr a žádná taková místa se na revíru nevyskytují, nepohrdne ani dnem bahnitým či zaneseným listím.
Candáti přes den stávají v překážkách pod vodní hladinou a odpočívají. Pokud takové místo najdete, je to top flek. Candáti přes den neloví, proto je musíte vydráždit k záběru lákavým pohybem nástrahy. Přes den se v řece vyskytují v hlubokých jámách mimo proud a odpočívají.
Během dne na ně používám různé druhy kopýtek. Není důležité, na jakou značku budete chytat, ale své nástraze musíte stoprocentně věřit. Kopýtka nejradši nastražuji na čeburašku, což je kloubová jiggová hlava. Takto nastražená guma má neskutečně lákavý chod a její hlavní výhodou je rychlá možnost výměny zátěže.
Přes den vždy začínám chytat na přírodní barvy a až pokud ryby neberou, volím barvy dráždivé a výrazné. Top barvy jsou pro mě odstíny modré a zelené. S nástrahami se vždy snažím prochytávat dno v blízkosti zlomů a překážek.
Při lovu v noci a vpodvečer musíme candáty hledat na mělčinách nebo kamenných násypech. Je dobré hledat hejna rybek u hladiny, protože poblíž budou také candáti. Mojí nejoblíbenější večerní nástrahou je opět gumové kopýtko ripper výrazné barvy, nastražené na lehké třígramové čeburašce. Pokud candáti nereagují na rippery, převazuji na wobblery, které „chodí“ maximálně do hloubky 1,5 m.
Pruty na candáty musí být extrémně citlivé, jelikož záběry bývají i velmi jemné. Při lovu ze břehu používám pruty v délkách od 2,13 m do 2,40 m a s gramáží vždy do 20 g. Pokud chytám na větší nástrahy, volím prut okolo 30 g. Na navijáku mám vždy namotanou šňůru o průměru od 0,08 mm do 0,12 mm, která je nepostradatelná pro včasnou detekci záběru. Navijáky používám ve velikosti 2500 do 3000.
Štika
Štika vyhledává zarostlé mělké vody rybníků, řek a přehrad. Chytám je na nástrahy hladinové nebo na gumy s maximálně malou zátěží. Snažím se vždy volit druh nástrahy podle potravy, jež se v revíru nejčastěji vyskytuje. Při lovu štik platí jednoduché pravidlo – čím větší nástraha, tím (většinou) větší ryba. Nemusíte se bát použít i nástrahy o délce přes 25 cm.
Trofejní štiky přesahujících magickou hranici jednoho metru musíme hledat na hloubkách. Rybáři mnohdy ani neví, že se v revíru takové štiky nacházejí. Trofejní štika se vám ke břehu jen tak nepodívá. Velice důležité je navazovat před nástrahu ocelové nebo wolframové lanko, nebo fluorokarbonový návazec s minimální tloušťkou 0,70 mm. Cokoliv jiného velká štika jednoduše překousne.
Pruty na štiky volím mezi 30 a 40 gramy, v délkách okolo 2,40 m. Prut by měl mít tvrdší páteř, aby se dala ryba dobře zaseknout. Pokud ale chceme chytat na výše zmíněné nástrahy okolo 25 cm, je ideální volbou prut s vrhací zátěží 100 g. Šňůru volím v průměrech od 0,12 mm do 0,16 mm a ideální navijáky jsou o velikosti 3000 až 4000.
Okoun
Okoun je nádherná ryba s dokonalým zbarvením. První věc, kterou by měl každý vláčkař vědět je, že okoun se pohybuje v hejnech. Proto cokoli se nezdá jednomu jedinci, nezdá se ani celému hejnu.
Okouny můžeme najít v řekách, přehradních nádržích, zatopených kamenolomech, v rybnících i zatopených pískovnách. Prostě všude. Okouny často chytám na jemný drop-shot, což je montáž, při níž je zátěž umístěná mimo nástrahu. Jaké použít nástrahy? Různé nymfy, malá kopýtka nebo rippery červovitého tvaru nezklamou.
Důležité pro úspěšnou lokalizaci okouního hejna je nalezení obrovských hejn rybího potěru nebo zarostlé zátoky. Na podobných místech si můžete být nějakým tím okounem jistí. Okoun rád vyhledává podobná místa jako candát.
Pruty na lov okounů používám co nejjemnější – okolo 5 až 10 g s délkou 2,10 m. S jemným a lehkým prutem vás bude přívlač jednoduše bavit. A čím více vás bude bavit, tím více nachytáte ryb. Navijáky používám ve velikostech 2000 až 2500. Namotaný na něm mívám neprůtažný přívlačový vlasec.
Bolen
Bolen je ryba vychytralá a nedůvěřivá. Oblasti jejího výskytu jsou velké mimopstruhové řeky a přehradní nádrže. Bolen je hladinová ryba, často loví tak, že obrovskou rychlostí vletí mezi hejno rybek a následně omráčené rybičky propadávající sloupcem jen posbírá.
Ačkoli je bolen dravá ryba, nemá žádné zuby. Ulovené rybičky polyká vcelku, proto je dobré použít vždy menší a co nejrealističtější nástrahu. Lokalizovat lovícího bolena je poměrně jednoduché. Většinou se na hladině rozletí velké hejno plotic nebo ouklejí a následně se ozve hlasité šplouchnutí. Často lze při takovém útoku zahlédnout nad hladinou i velkou špičatou ocasní ploutev.
Bolen loví pomocí svého vynikajícího zraku, proto je důležité používat před nástrahou místo lanka nebo šňůry jemný fluorokarbonový návazec o průměru cca 23–26 mm.
Nejlepšími nástrahami na boleny jsou bezesporu hladinové wobblery vrealistických barvách nebo rotační třpytky přírodních barev.
Tajnou zbraní a zároveň záložním plánem bývá nástraha z peří, takzvaný kogut. Pruty pro lov bolenů používám stejné jako na lov candátů, což znamená vrhací zátěž do 20 g a délkou okolo 2,40 m. Raději používám čirý vlasec než šnůru.
Sumec
Sumec velký opravdu umí dostát svému druhovému jménu, jelikož může dorůstat až do délky 2,5 m. Hlavním domovem těchto obrů jsou velké mimopstruhové řeky a přehradní nádrže, nalézt je ovšem můžete i v malých řekách nebo ve vašem obecním rybníčku.
Sumec neloví pomocí zraku, nýbrž pomocí svých dlouhých vousů, postranní čáry a Weberova ústrojí. K jejich lovu používám velké rippery s těžkými jiggovými hlavami, se kterými se prohazuji jámy a hloubky. Poskakováním a boucháním nástrahou o dno se ho snažím přimět k záběru. Pokud jsou sumci při chuti a jsou vidět ataky u hladiny, velice dobrou nástrahou jsou zvukové wobblery, které sumec může snadněji detekovat a zaútočit na ně.
Pro lov sumců je nezbytností použít pruty s vrhací zátěží od 80 g do 150 g. A to jak kvůli velikosti nástrahy, tak proto, že nikdy nevíte, jak velká ryba může zabrat. Délka prutu se vždy odvíjí od toho, jak daleko chcete nahazovat. Já volím pruty v délkách mezi 2,40 m až 2,70 m.
Naviják musí být z kvalitních materiálů a při souboji se sumcem se vám nesmí „rozsypat“ pod rukama. Sumec je totiž ryba, která nezná kompromis a ví o každé překážce ve vodě, pod níž může zaplout. Na navijáku mám vždy namotanou dostatečnou zásobu šňůry o průměru 0,30 mm. Za dostatečnou zásobu považuji minimálně 150 m. Jako návazec používám hard mono vlasec o průměru 1 mm, který je odolný vůči sumčím kartáčům.
Přátelé rybáři, snad vám tento článek pomohl zorientovat se v přívlačovém světě a letošní zahájení si pořádně užijete, ať už vyrazíte na candáty, štiky, sumce, boleny nebo okouny. Nezapomínejte se k rybám chovat s maximální šetrností a nějaké ty úlovky pouštět i zpět na svobodu. Petrův zdar!
Diskuze k článku (0)