Kriticky ohrožené perlorodce říční se na Šumavě po několika desetiletích blýská na lepší časy. V rámci projektu „Posílení a ochrana populace perlorodky říční v NP Šumava (2017–2022)“, se během pěti let navýší populace tohoto vzácného mlže o zhruba 5000 jedinců, kteří budou schopni dožít se reprodukce. Informuje o tom NP Šumava na svých stránkách.

text: Marek Kožušník

Perlorodka je naším nejdéle žijícím zvířetem. Přesto jí hrozí vymizení. Namísto čistých řek s lososy a pstruhy jí zbylo k životu jen několik říček v pohraničí v jižních Čechách.

Perlorodka totiž potřebuje k životu vodu čistější, než je pitná. Poslední takovou řekou u nás je Teplá Vltava v Národním parku Šumava. Dočkají se poslední přestárlé více než stoleté perlorodky další mladé generace?

„Perlorodka říční je sladkovodní druh mlže, který se v České republice vyskytuje hlavně v Blanici, Malši nebo sporadicky v Teplé Vltavě na Šumavě. Její nároky na kvalitu prostředí jsou vysoké, rozmnožování velmi složité a úspěšnost toho, že se perlorodka dožije svých až 140 let, je velice malá – dospělosti se dožijí přinejlepším jen asi dvě procenta z celé generace,“ vysvětluje Eva Zelenková, hydrobioložka Správy NP Šumava.

Početnost perlorodek na Blanici, nejzachovalejší lokalitě v České republice, se v 80. letech 20. století odhadovala až na 115 tisíc kusů. Roztroušený výskyt perlorodky zaznamenali vědci v Teplé Vltavě. V současnosti se odhaduje celkový počet ve Vltavě na zhruba 1500 kusů a v Blanici se jejich počet snížil na necelých deset tisíc.

Pstruh a perlorodka

„Perlorodka je velmi zajímavý živočich, jehož život je úzce spojen s pstruhem obecným. Vývoj perlorodky po oplození začíná v zárodečném vaku matky, kde v létě zrají v bezpečí mezi jejími lasturami oplozená vajíčka. Ke konci léta samička začne vyvrhovat ven tisíce vylíhlých larev zvaných glochidia. Vypadají jako miniaturní past na medvěda.“ popisuje hydrobiolog David Pithart, vedoucí projektu.

Teplá Vltava
foto: NP Šumava

„Tyto larvy se vznášejí několik hodin v říční vodě, a když je náhodou vdechne pstruh, okamžitě se mu přicvaknou na žábry. Když se to povede jedné z tisíce, může mluvit o štěstí. Zapouzdřené na žábrách zůstanou do začátku příštího léta a pěkně se tam vykrmí,“ vysvětluje Pithart.

Když jsou dozrálé, pustí se a padají na dno řeky, do kterého se zahrabávají. Pak už žijí pode dnem, kde se, ačkoli mají jen půl milimetru, dokáží aktivně pohybovat. A to pomocí svalnaté nohy, která připomíná spíše jazyk. V tomto prostředí žijí 10 až 15 let a pomalu rostou.

„Tato fáze je pro život perlorodky nejkritičtější a úspěšně ji dokončí tak jedna ze sta. Naštěstí dospělá perlorodka ročně vypouští statisíce mikroskopických glochidií,“ pokračuje David Pithart.

Nejcennější území

V současnosti je Teplá Vltava v úseku od Soumarského Mostu až po Lipno územím s významným výskytem perlorodky, úsek mezi Soumarským mostem a ústím Volarského potoka je z pohledu vhodnosti říčního prostředí považován dokonce za nejcennější v České republice.

„Jsou zde stovky perlorodek. Vltava je dnes jedinou řekou v České republice, která dokáže poskytnout potravu i těm nejmladším stadiím perlorodek, má výhodu, že většina potravy pochází přímo z řeky, z takzvaných podvodních luk. Proto je Vltava vhodným prostředím pro polopřirozený odchov. Je tudíž řekou, která snad i do budoucna má šanci stát se významnou lokalitou pro záchranu druhu u nás i v Evropě,“ vysvětluje Eva Zelenková.

Umělý odchov

„Aby byl umělý odchov úspěšný, je potřeba mu věnovat hodně pozornosti a trpělivosti. Probíhá to tak, že se shromážděné perlorodky po vypadnutí z žaber hostitele vloží do odchovných klícek a umístí se na vhodné místo do řeky – pak se musí minimálně jednou za 14 dní proplachovat a odstraňovat usazeniny,“ popisuje Eva Zelenková.

Teplá Vltava
foto: NP Šumava

„Jednou za rok se počítají a měří přírůstky, nejdřív po třech – lépe po pěti letech, kdy už je přirozená úmrtnost perlorodek malá, se vypustí do řeky na několik pečlivě vybraných míst s prokysličeným dnem. Nejlépe je jednoduše přidáme na stabilní místo k přežívajícím perlorodčím mohykánům,“ doplňuje Zelenková.

Od loňska jsou vypouštěny perlorodky, které pocházejí z odchovů z minulých let (2010–2017), zhruba 1000 jedinců každý rok, a to postupně, na různá, pečlivě vybraná místa.

Pozitivní je výsledek monitoringu loni vypuštěných perlorodek, který ukazuje, že se perlorodkám na vybraných místech líbí. V poměrně hojném množství tam úspěšně přežily zimu i epizody s vysokými průtoky vody. Další tisíce perlorodek budou dále podobným způsobem vypouštěny do Teplé Vltavy minimálně do roku 2026.