Prosincové dny, zvláště když mrzne, přímo vybízejí k lovu naší jediné treskovité ryby mníka jednovousého. Čím je voda chladnější, tím je mník aktivnější. A tak by se mohlo zdát, že ulovení této ryby nebude v prosinci žádný problém.

Text: Ivo Novák, foto: autor

Onehdy jsme si s kamarády naplánovali čtyři výpravy na různé lokality, o kterých jsme tak nějak věděli, že se to v nich mníky jenom hemží. Různé rady jsme načerpali na internetu a v časopise Rybářství. Nachytali jsme nástražní rybičky a opatřili si žížaly a vyrazili k vodě.

Čtyři rybáři, osm prutů, slušné vyhlídky

Pokud člověk nezná dobře revíry, na které se chystá, není to zrovna jednoduché. Vyráželi jsme k vodě před polednem s tím, že nejprve projdeme část dotyčného revíru a určíme si místa k lovu. Zaměřili jsme se na oblasti, kde byla proudná, prokysličená voda, hloubka alespoň metr a hlavně dostatek úkrytů pod břehy či aspoň členité dno.

Když jsme konečně nahazovali, každý z nás se těšil na soumrak a s napětím očekával premiérový záběr. Byli jsme nabalení jak polární medvědi, z termosek upíjeli horký čajík a hřáli si ruce nad grilem. První den na Úhlavě se ale nikdo z nás žádného záběru nedočkal. Ale byli tam! Buď jsme si vybrali špatná místa, anebo se mníkům žrát prostě nechtělo. V pět navečer jsme se otráveně vydali domů.

Mže

Druhý den jsme vyráželi ve stejnou hodinu na Mži. S informacemi od jistého kamaráda, který tam mníky lovil feederem i v létě. Přišli jsme k hluboké tůni. Tady budu úspěšný, umínil jsem si v duchu. Jako nástrahu jsem zvolil bílé červy a hnojáčky. Ostatní nastražili rybku rovnou na dno.

Konečně záběr! Jenže na prutu se houpal slušný cejn. No co… Je to ryba? Je. Po půlhodince jsem ulovil ještě jednoho. V tu chvíli nikdo z nás netušil, že to byla poslední ryba toho dne. Kolem páté hodiny jsem vyměnil feedery za děličky, nasadil patřičné navijáky a nastražil rozpůlenou ouklej. Navštívil nás pan s odznakem. A když jsme se ho ptali na mníky, tak nám odpověděl, že právě na tomto úseku je vysazují a že jich tu je poměrně hodně.

U prutů jsme vydrželi až do konce povolené doby, ale mníka jsme se nedočkali. Zřejmě ještě neuhodila pravá hodina, kdy vousatí hltavci vyrážejí na lov.

Další den jsme zvolili stejné místo, ale zamířili jsme níže po proudu. Hledali jsme nějaký jízek, ale nenašli ho.

Zase bídaI

I třetí den jsme zažili rybí bídu. Mrtvé pruty byly pro mě natolik skličující, že jsem vyrazil zkusit přívlač. No vida! Konečně drbanec! Tlouštík junior. Ani se mi nechtělo vyndávat fotoaparát. Při cestě zpět jsem u potopeného stromu vydráždil okouna a druhý pruhatec se mi sklepal nad vodou. Aspoň čudla. Iluze o ulovení mramorového krasavce se nám pomalu začaly rozplývat. Opekli jsme klobásky, najedli se a vyrazili k domovu.

Klabavka

Na Klabavce jsme si velké iluze nedělali. Možná tu nějaký ten mník přebývá, ale ve vodě se prohánějí především cejni, tloušti, plotice, podoustve, okouni, kapři a parmy. Předposlední den roku jsme se prostě se sezonou chtěli rozloučit s rybami, ne s představami o nich.

U vody jsme byli už krátce po osmé hodině. Tůň, k níž jsme zamířili, se pozvolna plnila ledovou tříští. Slunce bylo za kopcem. Zkoušel jsem lovit na plavanou u vtoku, ale po hodině marného snažení jsem se přesunul ke klukům, kteří chytali na feedery po celé délce tůně. Nikde ani náznak života. Ani nepatrný pohyb špičky! Zima byla jako v ruském filmu. Očka na prutu byla po dvou nahozeních zamrzlá. Zkoušeli jsme měnit nástrahy, vymýšleli všemožné fígle, ale nic nepomáhalo.

Přezbrojil jsem tedy na přívlač a vyrazil po proudu říčky. Proudné úseky jsem obcházel a chytal jen v tůních. Konečně tloušť! A za okamžik přišel další záběr a na jigu se houpal cejn. Více ryb jsem ale už z říčky nevymodlil. Ryby ve vodě jistě byly, ale o naše nástrahy zájem nejevily.

Zbytečně jsme tady ale nebyli. Jeden den jsme totiž odstáli vartu u tůně a uchránili tak ryby před kormorány, kteří kolem nás v úctyhodné vzdálenosti dlouho kroužili. Až tůně zamrznou, ryby se tam schovají a kormoráni budou bez šance, říkali jsme si.

Mníka jsme tedy neulovili a domů odcházeli zklamaní. Jenže i o tom je rybařina. A tak jsem si později doma udělal pohodlí, vytáhl literární prameny a studoval život ryby, která mi byla v těch prosincových dnech sv. Petrem odepřena. Určitě se jí ale dočkám.

Možná je dobře, že je lov mníka složitější. Aspoň tato ryba během ledna splnila svoje reprodukční poslání a letos budu úspěšnější. V sumářích úlovky mníků v posledních letech stoupají, což samo (alespoň podle mě) znamená, že těchto ryb v řekách či údolních nádržích přibývá.

Napsat komentář