Za velkými kapry do Chorvatska (1)

Text: Aligátor, foto: AK

Od kamarádů z Rybiny jsem se loni v zimě dozvěděl o jejich rybářské výpravě do Chorvatska na jezero Zajarki, kde si krásně zachytali a ulovili spoustu velkých kaprů.

Řekl jsem si, že by to mohla být ta správná voda, kde bych si mohl splnit svůj sen o velkém kaprovi. Přes zimu jsme s bratrem Romanem o této vodě sbírali z internetu informace, abychom byli dostatečně připraveni.

Zjistili jsme, že v jezeře plavou opravdu obrovští kapři. Vyrazili jsme v polovině června. Protože u jezera už byla řada rybářů, místo jsme si vybírat nemohli. Navíc jsme neměli přesné informace o tvaru dna.

Místo u ostrova

Viděli jsme, že pod hladinou je ve vzdálenosti zhruba 60 m několik stromů, ale věřili jsme, že budeme mít štěstí a nějakého kapra zdoláme. Přes den se nic nedělo. V noci nám přišly tři záběry, jenže všechny ryby zajely mezi stromy a vyřízly se.

Ráno jsem šel na výzvědy ke kolegům. Byli tu prý už poněkolikáté a vysvětlili mi, proč je naše lovné místo často volné. „Přijdete o montáže a otráví vás to,“ vysvětlil mi rybář.

Změna místa, ryba jistá?

Strávit naše tři dny u vody tím, že budeme ztrácet ryby, se nám nechtělo. Měli jsme štěstí, že k nám zrovna přijel správce. Ten nám řekl, že se na druhé straně, asi 200 m od nás, uvolnilo místo, takže jsme nelenili, část vybavení jsme přenosili v rukách a zbytek jsem převezl autem.

Přes den jsme byli opět bez záběru, ale ani jsem se nedivil. Už v osm ráno bylo 37 °C. V noci se vše změnilo! Každý z nás zdolal dva kapry o hmotnosti od 10 do 13 kg.

Velikostně pro nás tedy nic moc, ale aspoň jsme záběry proměnili. Přes den jsme opět pozorovali dění na jezeře a připadalo nám to jako na závodech. Po celý den lítalo z lovných míst do jezera krmení.

My také vnadili, ale střídměji. Navečer přišlo prudké ochlazení se silným větrem, během čtyř hodin teplota klesla na 16 °C a ryby v jezeře konečně ožily.

Na hladině se začaly objevovat desítky kaprů, někteří opravdu kolosální! Stáli jsme s bratrem na břehu s otevřenými ústy a nevěřili vlastním očím. Konečně jsme viděli, co jezero skrývá. Množstvím a velikostí kaprů jsme byli uneseni. Ocitli jsme se v takové euforii, že nás ani nenapadlo, abychom tento přírodní úkaz natočili!

A tak jsme asi hodinu jen stáli a koukali, prostě nádhera. V noci jsme pak každý zvládli ještě jednoho kapra o hmotnosti 12 a 13 kg, což ale byly ryby, které nás vzhledem k okolnostem nijak zvlášť za srdce nechytily. Oba jsme věděli, že se sem musíme ještě vrátit a ulovit aspoň jednoho z místních mohykánů.