Vědci z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity dokázali přimět karasy zlaté, aby plodili mnohonásobně větší kapry obecné. A to bez genetické modifikace. Objev může přispět k záchraně některých vymírajících druhů ryb.

text: Marek Kožušník

S trochou nadsázky můžeme výsledek výzkumu jihočeských vědců přirovnat k náhradnímu rodičovství u lidí, kdy dítě odnosí náhradní matka. Lékaři do jejího těla vloží embryo počaté formou umělého oplodnění a žena porodí dítě z cizího vajíčka a spermie.

Podobně to pod taktovkou vědců funguje právě u ryb. Z obyčejné akvarijní rybky tak může přijít na svět třeba i pětikilový kapr.

akvarijní ryby
Karas zlatý, foto: Wikimedia Commons

„Každý organismus má zárodečné kmenové buňky. My jsme schopni tyto buňky z ryby získat, vytvoříme si buněčnou suspenzi a transplantací je vpravíme do malé rybičky,“ popsal vědecký pracovník Roman Franěk.

„Provádíme to relativně jednoduchými přístroji, jako je mikromanipulátor a mikroinjektor. Mikrokapiláru, ve které je suspenze zárodečných buněk, vpravíme do břišní dutiny larvičky, tedy náhradního rodiče,“ vysvětlil vedoucí laboratoře zárodečných buněk Martin Pšenička.

„Jedna larvička je transplantována v řádech několika sekund. Za den jsme schopni transplantovat okolo tisíce larviček,“ doplňuje Martin Pšenička.

Jihočeští vědci nezůstali jen u kaprovitých ryb. „Nejsme limitovaní druhem, metodu můžeme aplikovat třeba u jeseterovitých nebo lososovitých ryb. Například vyza velká pohlavně dospívá 20-30 let, my jsme schopni zkrátit její generační cyklus na 2-3 roky, pokud jako náhradního rodiče použijeme jesetera malého,“ vysvětluje pro Českou televizi Roman Franěk.

„Zaměřujeme se i na ty druhy, které se blíží ohrožení, což je třeba karas obecný. Jeho produkci můžeme transplantací do kapra obecného zvýšit,“ dodává Franěk.

Jedná se o doposud nejvzdálenější náhradní rodičovství u obratlovců s úspěšnou produkcí životaschopného potomstva. Rody Cyprinus (kapr) a Carassius (karas) jsou podle Romana Fraňka evolučně vzdálené přibližně 34 milionů let.

Transplantace buněk do těla budoucího náhradního rodiče prostřednictvím mikrokapiláry, foto: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

„Pokud bychom chtěli evoluční vzdálenost připodobnit k člověku, při notné dávce představivosti by se jeho náhradním rodičem mohl stát například pavián,“ popisuje na stránkách univerzity Franěk.

Mnohem důležitější ovšem podle Fraňka je, že byla prokázána možnost produkce kapřího potomstva prostřednictvím 10–100x menších jedinců, což otevírá alternativní způsoby uchování a rozmnožovaní genetických zdrojů tohoto celosvětově významného rybího druhu.

Na podobné metodě pracují i v zahraničí. „Japonští kolegové se dlouhodobě snaží vyprodukovat tuňáka pomocí náhradních rodičů, za které si vybrali makrelu,“ uvedl Franěk. Tato metoda by mohla vést k omezení rybolovu v mořích.

Napsat komentář