Venku je krásně, počasí na rybaření jako stvořené. Jenže ležím v posteli a potím se. Přepadla mě chřipka. Manžel si už třetí den užívá rybolovu. Tiše mu závidím. Další den přišel domů a naříkal, že ho už několik dní bolí krční páteř. Bylo mi už lépe, proto jsem mu nabídla masáž krku. Na židli v kuchyni byla nedbale pohozená rybářská vesta. No nic, pověsím ji. Tíha vesty mě ale udiví.
Text: Hana Svatušková, foto: Zdeněk Drahokoupil
„Co tam máš?“ ptám se. „Vždyť vesta váží snad pět kilo…“
Probádat rybářskou vestu není jen tak. Kapes má jako máku. Začínám vytahovat všechny poklady a pokládat je na stůl. Pomalu mi začíná docházet, proč manžela bolí krk. Jedna kapsa – tři peány a dva vlasce na kotoučích. Druhá kapsa – dva kapesní nože a metr. Třetí kapsa – placaté kamínky a vršky od piva.
„Nač tu máš ty kamínky?“
Manžel na mě kouká a diví se. „Přece na konec prutu. Když zabere ryba, tak vršek nebo kamínek spadne.“
A proč máš tři peány?“
Už je skoro namíchaný. „Protože každý je na jinou velikost a druh háčku. Když háček nejde vyprostit jedním peánem, půjde to druhým.“
„Anebo třetím, co?“ utrousím jedovatě. Další kapsa – baterka a krmítko. Čelovku chápu, ale krmítko by mohl mít v batohu, ne? Další kapsa obsahuje průhlednou a tmavou izolepu. V dalších kapsách nacházím světýlka, kroužky, které se používají místo policajtů, další kapesní nůž, mobil, portmonku s doklady…
A také další krmítka, kombinačky, krabičku s foukačkami, nějaké dřívko, olůvka a spoustu dalších, pro mě nepochopitelných věcí. Raději už se na nic neptám. Nedá mi to a všechny věci vážím. Vidím 4,70 kg. To už nevydržím: „Příště si vezmi také pět kilo mouky, pověs si to na krk a klidně si běž někam na pět hodin sednout. To už tě určitě páteř bolet nebude. Žádná masáž nebude! Až si probereš věci a nejméně polovinu jich uklidíš. Zbytečnosti s sebou taháš už čtyři dny.“
Manžel se zakabonil, ale nakonec se podvolil. S některými věcmi se ale loučil vyloženě nerad – mezi kapesními noži vybíral dlouho. Obsah vesty jsme dostali pod dvě kila, takže si následnou masáž snad zasloužil.
To by mě tedy fakt zajímalo, co jí je vlastně vůbec do toho, co si chlap nosí ve vestě a proč mu do ní vůbec drze leze. Zajímalo by mě, jak by se tvářila, kdyby se ji chlap hrabal v kabelce a říkal jí, kterou cetku s sebou má tahat a kterou ne…