Červen je v životě rybáře nejvýznamnějším měsícem. Šestnáctého dne končí hájení dravých ryb. Pojďme se vrátit o nějakých šedesát až sedmdesát let do časů, kdy k rybářskému štěstí napomáhaly pruty vyrobené výhradně z přírodních materiálů.
text: Zdeněk Hofman
Pod pokličkou vývojářských kotlů sice již bublala sklolaminátová směs, zatímco příznivci Petrova cechu stále svírali korkové rukojeti bambusových a štípaných prutů.
První legendární lamináty Tokoz spatřily světlo světa na úplném konci 50. let. Jedna výjimka se mezi rybáři přece jen ujala, a to dokonce už během druhé světové války. Nedostatek bambusu značně zbrzdil výrobu rybářských prutů a bylo třeba najít náhradní řešení. Firma Jaro J. Rousek začala vyrábět tzv. kovové pruty z válečných slitin. Tyto pruty si kupodivu rybáři velmi oblíbili a jejich výroba pokračovala úspěšně i v národním podniku Tokoz během let padesátých.
Duralák boduje
Akce a pružnost prutu je mizerná, největší předností však byla praktičnost a překvapivě i nízká hmotnost. Díky patentnímu kloubu jde duralák lehce a rychle složit, navíc je nezničitelný.
Štípané pruty vynikaly svoji lehkostí, pružností a elegancí. Manipulace s takovým prutem vyžadovala více opatrnosti a jemné zacházení. Prut se mohl velmi snadno poškodit nebo dokonce zlomit. Při transportu se musela celá udice rozložit a uschovat do ochranného obalu podobně jako dnešní feedery nebo drahé vláčecí proutky s jemnou špičkou.
Včera a dnes
S duralovým prutem chytám rád, je opravdu nezničitelný a hodí se výborně třeba k lovu úhořů za bouřkových nocí, kdy je k poškození křehkého prutu příležitostí opravdu hodně. Na kovový prut můžu potmě šlápnout nebo při zaseknutí třeba švihnout špičkou o větev nad hladinou. Tvrdá akce je pro zdolávání úhořů jako stvořená. Dobová reklama označuje prut jako přívlačný, což je při dnešních možnostech hodně absurdní představa.
Naopak štípané pruty z tonkinu, čili kvalitní odrůdy bambusu, současným prutům konkurovat můžou. Nejedná se pochopitelně o žádnou ultra lehkou přívlač. Musíme si uvědomit, že v minulosti se chodilo na lov ryb, dráždění nezkušených štik a candátů bylo považováno za barbarství. Největší problém byl pochopitelně s vlascem. Slabý vlasec praskal a se silným se špatně nahazovalo. Používaly se proto těžší třpytky a wobblery. Z navijáků patřil mezi favority TAP, který díky křížovému navíjení umožňoval nejdelší hody.
Dobový popis z padesátých let
Rybářské pruty se vyrábějí z bambusu, štípaného tonkinu a lehkého kovu v různém provedení. Dobrý rybářský prut je lehký, trvanlivý a přiměřeně pružný. Na jeho vlastnostech mnohdy záleží nejhlavnější předpoklady dobrého lovu. Při třpytkaření je to přiměřená délka prutu a jeho pružnost, které nám zaručí správné hody, co do jejich délky i umísťování třpytky.
Tokoz – 1491
Dvoudílný přívlačný prut. Korková rukojeť 35 cm dlouhá, patentní držák v rukojeti, spojky mosazné, černě niklované, všechna očka s achatinovou vložkou.
Délka: 195 cm.
Síla konce špičky: 3 mm.
Síla paty prutu: 9,5 mm.
Hmotnost prutu: 230 g.
Tokoz – 1493
Dvoudílný univerzální prut. Korková rukojeť 50 cm dlouhá, patentní držák v rukojeti, spojky mosazné, černě niklované, všechna očka s achatinovou vložkou.
Délka: 300 cm.
Síla konce špičky: 3,5 mm.
Síla paty prutu: 12,5 mm.
Hmotnost: 450 g.
Tokoz – 1395
Dvoudílný přívlačný kombinovaný prut v přírodní barvě. Spodní díl tonkinový, špička štípaná, korková rukojeť 45 cm dlouhá, opatřena dvěma mosaznými, černě niklovanými kroužkovými držáky navijáku. Vývodní a koncové očko s achatinovou vložkou, ostatní očka můstková, drátěná.
Délka: 230 cm.
Síla konce špičky: 5 mm.
Síla paty prutu: 14 mm.
Hmotnost: 265 g.
Prut kovový – 5002
Dvoudílný přívlačný prut z duralu, barevně smaltovaný nebo bíle leštěný. Oba díly jsou spojeny praktickým kloubem, umožňujícím složení prutu při přecházení rybáře na jiné stanoviště. Po složení se kloub zajišťuje hliníkovou matkou. Korková rukojeť 42 cm dlouhá, opatřena dvěma mosaznými, černě niklovanými kroužkovými držáky navijáku. Vývodní i koncové očko s achatinovou vložkou, ostatní očka můstková, drátěná.
Délka: 190 cm.
Délka složeného prutu: 110 cm.
Síla konce špičky: 3,5 mm.
Síla paty prutu: 11 mm.
Hmotnost: 300 g.
Ohlasy čtenářů
Rudolf Kloud je jedním z prvních přespolních návštěvníků naší První stálé expozice sportovního rybářství na Pankráci. Zavolal a druhý den přijel z Plzně, obtěžkán ruksakem a obrovským lyžařským obalem plným starých rybářských pokladů. Pan Rudolf je ročník 1946 a kromě nádherných štípaných prutů, navijáků a rybářské bižuterie, přivezl i milou vzpomínku na staré krásné časy.
„Rybařím odmalička a oficiálně, jako člen ČRS, od roku 1956. Na první prázdniny s povolenkou rád vzpomínám. Strejda Antonín Nosek (ročník 1933), se mě coby desetiletého kluka ujal a stal se mým prvním rybářským patronem. Chytal jsem s ním až do patnácti let. Pak už jsem chodil na ryby sám, většinou na Radbuzu 1 A. Mé první vybavení byl starší bambusák s kolečkem po strejdovi. Někdy v roce 1961 mi rodiče koupili duralák a Stabil III. Panečku, to bylo něco.
Čas běžel a rybářských zážitků přibývalo. Radbuza vydávala šupinaté poklady v podobě kaprů, štik, candátů a občas i úhořů. To už jsem si někdy v letech 1968–1970 koupil v plzeňském rybářském obchodě tři štípané pruty v modrých pouzdrech. Jeden kratší dvoudílný na přívlač a dva delší třídílné kapráky Wisla z Polska. Byla u nich v ceně i náhradní špička. Na trhu se zrovna objevil nový naviják Tokoz Stabil 321.
Neváhal jsem a tři tyto modely k bambusákům zakoupil. Byla to dobrá volba. Pruty i navijáky fungovaly výborně, byl jsem s nimi moc spokojený. Teď, když už dosloužily, mám radost, že neskončí v popelnici a potěší návštěvníky Muzea rybářského sportu. Radbuze jsem zůstal věrný a proháním v ní rybky dodnes.“
Diskuze k článku (0)