Reex patří k nejznámějším navijákům své doby. V 60. a 70. letech minulého století začínal s Reexem rybařit snad každý kluk. Nebylo to způsobeno popularitou, nýbrž slabým sortimentem socialistické výroby. Jiné navijáky na trhu nebyly.
text: Zdeněk Hofman
První model navijáku Reex vznikl ze svého předchůdce Tokoz Record, kterému je konstrukčně i tvarově velmi podobný. Zásadní novinkou prvního modelu Reex byla zarážka zpětného chodu.
Oblíbené zdolávání ryb pomocí kličky, která šla točit na obě strany, se stalo minulostí. První model se začal vyrábět koncem 50. let, druhá vylepšená verze v roce 1961. Oba modely v různých barvách, nejčastěji zelené, šedé, modré a dokonce i fialové.
Reex 3
Kdy přesně byla výroba třetí verze zahájena, nevíme. Odhadem koncem 60. nebo začátkem 70. let. Zásadní změnou byl tvar bočního krytu tělesa navijáku, na který se od kličky přestěhoval nápis Reex s logem v podobě candáta. Tento model se vyráběl už jen v zelené barvě.
Bílá vrána v šedém hávu
Z pohledu sběratelského je Reex běžný, a tedy málo atraktivní kousek. Národní podnik Tokoz jich každoročně vyrobil desítky až stovky tisíc. Nejvzácnější je pochopitelně první generace z konce 50. let v různobarevných provedeních. Následující čtyři verze jsou celkem běžně k sehnání.
Sběratelé se však umějí zabavit nejrůznějšími odchylkami. Stejně jako způsobuje chybotisk ze známek nebo bankovek zajímavé a vzácné kousky, najdeme i mezi historickými navijáky sběratelské mutace. Stačí trochu jiné provedení či zbarvení a z běžného modelu je rázem rarita.
Jednu takovou jsem nedávno objevil. Reex třetí generace se vyráběl pouze v zelené kladívkové barvě. Při třídění navijáků jsem našel tento naviják v barvě šedé a překvapení bylo na světě. U předchozí verze se šedé zbarvení používalo celkem běžně, Reex 3 jsem takto viděl prvně.
Dnes už jen těžko zjistíme, jestli šlo o počátky výroby a byl použit zbytek barvy nebo o částečný výpadek zelené barvy během výroby a nouzové řešení. Z hlediska historického se jedná o nevýznamnou záležitost, coby sběratel mám však velkou radost.
Pokud vlastníte naviják Reex 3 v jiné než zelené barvě, dejte nám prosím vědět. Je to rarita. Tento model bezpečně poznáte podle loga s candátem.
Dobový popis navijáku
Naviják Reex je lehký typ smekacího navijáku vhodný pro chytání menších dravců a ostatních ryb do váhy 3 kg. Těleso navijáku, víko, rameno překlápěče a ozubené kolo jsou vyrobeny z hliníkové slitiny prvního tavení. Klička ze zinkové slitiny a cívka z plastické hmoty. Cívka je opatřena účelným signálním zařízením.
Obsah cívky:
150 m vlasce 0,15 mm
100 m vlasce 0,20 mm
80 m vlasce 0,30 mm
Smekací naviják Reex je opatřen na levé straně tělesa pojistkou k zamezení zpětného chodu. Zarážka zpětného chodu je důležitá pro zásek, který lze provádět jednou rukou bez přidržování vlasce. Převodový poměr kuželového soukolí je v poměru 1:2,65. Při otáčení kličkou je rybář upozorňován na zajištění zpětného chodu navijáku signálním zařízením.
Kritika i chvála na závěr
V roce 1982 otiskl slovenský časopis Rybárstvo a polovnictvo stručné hodnocení navijáku: Reex je spíš dětská hračka než naviják k chytání ryb. Cívky z umělé hmoty při silnějším navíjení často praskají. Mechanizmus se velmi rychle opotřebuje a brzda je neúčinná.
Udice s navijákem Reex patřila k mým nejmilejším hračkám. Žádný mobil či herní konzoli jsem nepotřeboval. Napíchnul jsem kuličku chlebového těsta na háček, nahodil a pln očekávání čekal na záběr. Chytání ryb je tak úžasná zábava, že jsem se jí nedokázal nabažit dodnes.
Ohlasy čtenářů
Laminátové pruty a fotografii bolena uloveného před padesáti lety přinesl pan Miloslav Sirotek (1936) z Prahy 5-Košíře.
„Chytil jsem ho v Ledečku nad Sázavou v roce 1971. Nastražil jsem ocásek z ježdíka a nahodil na těžko, když po chvilce přišel porybný na kontrolu. Vedení místní organizace totiž mělo v nedaleké hospůdce rybářskou schůzi. Porybný šel na schůzi a viděl mě sedět u vody. Při kontrole jsem stál zády k řece, když on najednou vyhrkne, že mi to jede.
Otočím se a opravdu. Ihned zaseknu a cítím, že mám na prutu pěknou rybu. Po napínavém souboji mi porybný pomohl bolena podebrat. Byl to nádherný kousek.
Domů jsem šel pochopitelně přes hospodu, kde byla ta schůze. Bolen způsobil velké pozdvižení a rozruch. Vážil tři a půl kila. Já chytám ryby už osmdesát let. Začínal jsem jako pětiletý kluk. Můj děda měl na Příbramsku statek a mlýn.
Udělal mi lískový proutek s režnou nití a na ohnutý špendlík jsem v náhonu chytal malé rybičky, které jsem nosil babičce a ta s nimi krmila kachny. Takhle jsem začínal v roce 1941 rybařit. Později jsem vyměnil lískovou udici za štípané pruty Troníčky a Tapy s křížovým navíjením.“
I když jsem v tomhle století nebyla ale jsou to úžasný navijaky zďeďila jsem je po dědečkovi a jedou jsem se je rozhodla vyžkoušet a na ten den nikdy nezapomenu ale pak jsem si to vystavila na poličku a teď zapomínám na ty časy jak na to dědeček chytal ta představa je hezká 😄
Tohle byl můj první naviják když jsem začínal byl suprovej
Nádherné navijáky také jich doma pár máme 👍