Fotografie
milosbreth40@gmail.com založil otázku legitimní nabíd...
před 7 hod
Fotografie
Jan okomentoval Amur na bulhars...
předevčírem
Fotografie
Jan okomentoval Na Labi byl ulo...
předevčírem
Fotografie
Jan okomentoval Na Labi byl ulo...
předevčírem
Fotografie
Jan okomentoval Jak jsme si uži...
předevčírem

Vzpomínáme na staré časy: Štípané muškařské pruty Tokoz

Marek iRybářství 7. dubna 2024 0 komentářů
muškařský prut

Detaily značení, foto: Zdeněk Hofman

Retro

Bambusové pruty ze štípaného tonkinu mají svoje jedinečné kouzlo i po mnoha letech. Tonkin je odrůda kvalitního druhu bambusu.

text: Zdeněk Hofman

Klasické bambusové pruty se většinou používaly jako dlouhé biče pro chytání s navijáky i bez nich. Jejich nevýhodou byla velká hmotnost a celková robustnost. Pro jemné chytání se nehodily. Během 30. let minulého století se stále častěji objevovaly pruty štípané.

REKLAMA

Mnoho předností štípaného prutu

Štípané pruty pruty jsou slepené ze šesti trojhranných částí seříznutých po délce z nejkvalitnější vrstvy bambusu. Jsou ručně opracované a slepené k sobě. Celé takto sestavené dílce tvoří lehký, pružný a přitom pevný blank prutu.

pruty
Tokoz 1437, foto: Zdeněk Hofman

Výroba vyžaduje mistrovskou zručnost a preciznost. Všechny díly do sebe musí dokonale pasovat. Pracné je i vyvázání hedvábnou nití, které se kromě oček provádí v krátkých intervalech po celé délce. Vývazy zvyšují pevnost prutu. Hotový prut je chráněn proti atmosférickým vlivům vrstvou laku.

REKLAMA

Jak šel čas

Nejlepším mistrem ve výrobě štípaných prutů byl Rudolf Troníček ze Štěchovic. Kvalitní štípané pruty vyráběly do roku 1948 i firmy SOL Děčín a Jaro J. Rousek Zámek Žďár. Po znárodnění přešla výroba pana Troníčka pod lidové družstvo Lověna, zatímco SOL a Rousek převzal v roce 1950 národní podnik Tokoz.

Dobový popis rybářského náčiní z 50. let

V dávné minulosti bylo k lovu ryb používáno různých zcela primitivních lovných způsobů a náčiní, jehož vzhled a tvar se postupem času a doby měnil tak, jak se zvyšovala technika, až vývoj dospěl k dnešnímu dokonalému rybářskému náčiní, které umožňuje použít k lovu ryb nejvyspělejších rybolovných metod. Technika rybolovu se rozvinula a zjemnila.

pruty
Tokoz 1431, foto: Zdeněk Hofman

Vznikla samostatná odvětví, jako muškaření, třpytkaření, položená či plavaná. Nejjemnější metoda muškaření vyžaduje speciální muškařský naviják, zvláštní šňůru, vybranou kolekci úspěšných mušek a hlavně kvalitní prut. Národní podnik Tokoz nabízí dvou a třídílné muškařské pruty řady 14.

Tokoz 1431

Délka: 260 cm.
Hmotnost: 240 g.Délka složeného prutu: 132 cm. Síla konce špičky: 2,5 mm.
Síla paty prutu: 9,5 mm.Délka korkové rukojeti: 30 cm.Balený v papírovém sáčku.

Dvoudílný muškařský prut z prvotřídního štípaného tonkinu s patentním šroubovitým držákem navijáku, spojka mosazná, povrch černě niklován, vývodní a koncové očko s achatinovou vložkou, vodící očka ocelová hadová.

Tokoz 1432

Délka: 280 cm.
Hmotnost: 245 g.Délka složeného prutu: 142 cm.Síla konce špičky: 2,5 mm.
Síla paty prutu: 10,5 mm.Průměr spojky: 9 mm.Délka korkové rukojeti: 30 cm.Balený v papírovém sáčku.

pruty
Muškařské pruty Tokoz, foto: Zdeněk Hofman

Dvoudílný muškařský prut ze speciálního štípaného tonkinu. Korková rukojeť opatřena patentním šroubovitým držákem navijáku, spojka mosazná, černě niklovaná. Vývodní a koncové očko s achatinovou vložkou, vodící očka ocelová hadová.

Tokoz 1437

Délka: 280 cm.
Hmotnost: 240 g.
Délka složeného prutu: 96 cm.
Síla konce špičky: 2,5 mm.
Síla paty prutu: 11 mm.
Průměr spojky: 10 a 7 mm.
Délka korkové rukojeti: 30 cm.

Třídílný muškařský prut z vybraného štípaného tonkinu. Korková rukojeť opatřena patentním šroubovitým držákem navijáku, spojky mosazné, černě niklované. Vývodní a koncové očko s achatinovou vložkou, vodící očka ocelová hadová.

Ohlasy čtenářů

Sofinka Bradáčová v doprovodu svého tatínka Jaroslava přinesla do našeho muzea plechovou řízkovnici, několik navijáků a starou vojenskou koženou sumku plnou třpytek, splávků a další bižuterie. Rybářské náčiní zdědila po dědečkovi Jaroslavovi a pradědečcích Bohumilovi a Janovi, kteří rybařili na Kozelské tůni, Vltavě a Sázavě.

rybářka
Sofinka Bradáčová z Prahy, foto: Zdeněk Hofman

V Ratajích nad Sázavou měl dědeček Bohumil Miláček hotel Lutrín. V Ratajích a okolí se v roce 1945 natáčel známý film Řeka čaruje. Populární herec Jindřich Plachta byl v hotelu Lutrín ubytovaný a Sofinčinu babičku, coby holčičku, houpal na kolenou. Pradědeček Bohumil zase učil rybařit Františka Hanuse, který hrál ve filmu hlavní roli. Ve filmu sice ryby nechytal, nicméně se prý stal opravdovým rybářem.

REKLAMA
REKLAMA
Líbil se vám článek?

Pošlete ho dál svým přátelům

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru

Diskuze k článku (0)

Novinky z iRybářství na váš e-mail

Články, videa, recepty a další novinky na váš e-mail. Mějte přehled