Vzpomínáme na staré časy. První laminátové pruty Tokoz 11

Text: Zdeněk Hofman foto: autor, Lenka Hofmanová

Metoda výroby sklolaminátů byla objevena v roce 1920 v Německu. Objevu se ujali Američané a první laminátové pruty spatřily světlo světa už během druhé světové války. K nápadu vyrábět rybářské pruty ze sklolaminátu prý přispěla náhoda.

Vědec Art Howald, který studoval použití sklolaminátu pro vojenské účely, zlomil při rybolovu nešťastnou náhodou špičku bambusového prutu. Nakonec prut opravil tím, co měl po ruce, tedy sklolaminátovou špičkou. V tomto okamžiku vlastně odstartoval éru syntetického rybaření a hned po válce uvedla na trh firma Shakespeare první sérii sklolaminátových prutů.

Zdokonalování už potom pokračovalo velmi rychle. Ve Skandinávii přišla s laminátovými pruty na trh švédská firma ABU. V Československu získal prvenství ve výrobě laminátů n. p. Tokoz v roce 1959. Později se přidalo i družstvo Vysočina.

Odborný popis

Výroba laminátových prutů začíná u skelných vláken. Spletena v provazce přicházejí skelná vlákna do lázní z umělých pryskyřic, kde se impregnují a v malé peci utvrzují.

Tyče ze skelných laminátů, vysušené a dotvrzené infrazářením, mají neuvěřitelnou pevnost a pružnost, až 100 000 kg/cm². Díly jsou potom broušeny na příslušný rozměr prutu a lakovány vypalovací barvou různého odstínu.

Na spodní díl prutu je natažena rukojeť z mikroporézní pryže nebo korku a upevněn hliníkový držák navijáku. Rukojeť je potom ještě přibrušována.

V dalších operacích jsou na oba díly lepeny kovové spojky pro spojení horního a spodního dílu. Pak jsou na prut vyvázána očka. Vazba oček je následně ještě opatřena ochranným nátěrem laku. Nakonec přichází na řadu značení prutu, kontrola, balení a výrobek je hotov.

Zprvu byly lamináty podobné bambusovým prutům

První laminátové pruty řady 11 měly barvu přírodního nažloutlého bambusu. Rybáři byli na tento odstín zvyklí a trvalo nějaký čas, než se začaly pruty barvit v různých odstínech. Stejné bylo i logo červené ryby s nápisem Tokoz. Duchovním otcem loga byl dokonce ještě pan Rousek; původní ryba ve znaku nesla jeho jméno. Stejné byly korkové rukojeti, šroubení i očka se skleněnou nebo achátovou vložkou.

Převratná novinka

Pro rybáře to jistě byla nádherná doba, protože laminátové pruty nepotřebují žádnou údržbu. Jsou odolné vůči vlhku, pevné, pružné a ustojí i hrubé zacházení. Naopak pruty bambusové vyžadovaly péči neustálou. Musely se skladovat rozložené v suché místnosti, po každém lovu utírat a čistit.

Lamináty čekaly odložené v koutě na další akci klidně i se žížalou na háčku. Bambusové i štípané pruty proto začaly trh postupně opouštět. Pro socialistickou výrobu bylo příznivé, že na rozdíl od bambusu nebylo nutné výrobní suroviny dovážet.

S postupem času se pruty začaly vyrábět v různých barvách, standardních i luxusních verzích. Změnilo se vyvazování oček, logo; korkové rukojetě nahradila pryž. Veškerá povrchová úprava procházela neustálou modernizací. Hlavním důvodem byl zcela jistě zájem nejen našeho, ale i zahraničního trhu, protože se vyvážely do mnoha socialistických i kapitalistických států.

Pruty řady 11 proto můžeme vidět v různých podobách. Například třídílný model 1150 byl zprvu vyráběný v přírodním provedení se starým logem, později už žlutě, modře, či jinak lakován, s novým logem.