Šest stovek perlorodek říčních vypustili ochranáři v řece Malši. Měly by posílit zdejší populaci tohoto vzácného mlže. Mladé perlorodky pocházejí z polopřirozeného odchovu. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) to uvedla na svém webu.
text: redakce
Jedná se o přeshraniční česko-rakouský projekt Malsemuschel, pětileté perlorodky byly do Malše vypuštěny také před rokem. Zároveň se připravují různá opatření v povodí horní Malše, která by měla perlorodkám pomoci – jsou zaměřena například na úpravu kvality vody, erozních poměrů či optimalizaci vegetačního pokryvu.
„Perlorodka říční žije z našich živočichů nejdéle, až 140 let. Ochranu perlorodky komplikuje její velmi složitý a částečně parazitický životní cyklus. Mladí jedinci nepřežijí první roky života v poškozeném prostředí našich řek. Polopřirozeným odchovem v klíckách jim dokážeme pomoci první roky života překonat. Zároveň se ale v povodí potoků musí šetrně hospodařit, protože splachy z luk a lesů mají na přežívání perlorodek podstatný vliv,“ vysvětluje František Pelc, ředitel AOPK.
„Pokud se vše podaří, stráví dnes vypuštěné perlorodky zhruba dvacet let v povrchové vrstvě dna, postupně se jim vyvine filtrační aparát, pomocí kterého zachycují drobné částečky potravy z vody. Pro jejich další osud je klíčové šetrné hospodaření v celém povodí, chráníme proto vedle Malše i mnoho jejích přítoků,“ vysvětluje Kateřina Římalová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která záchranný program pro perlorodku koordinuje.
10 tisíc perlorodek
Perlorodka říční obývá chladné toky horských a podhorských oblastí. Kvůli vysokým nárokům na kvalitu prostředí je jedním z nejcitlivějších indikátorů čistých vod. Odhaduje se, že v celé České republice žije kolem 10 tisíc perlorodek různého stáří. Přestože se toto číslo může zdát vysoké, je pouze zlomkem původních počtů obývajících české a moravské řeky ještě na začátku 20. století.
V povodích, která leží v různých státech, by ochrana perlorodky bez vzájemné spolupráce vůbec neměla smysl. Právě proto byl projekt Malsemuschel v povodí Malše realizován v česko-rakouské spolupráci.
Diskuze k článku (0)