Ve dnech 27.–29. října proběhl výlov rybníka Buňkov v katastru obce Břehy u Přelouče, na kterém rybářsky hospodaří MO Přelouč. Ležánecký rybník, hlavní produkční rybník ve správě MO Pardubice, byl loven 6.11.
text: Karel Němec
I když s plochou čítající 53 ha nepatří Buňkov k největším rybníkům na území ČR, přesto zaujímá přední příčku, poněvadž není větší chovný rybník, na kterém hospodaří nižší organizační složka ČRS, Východočeského územního svazu ne-li v rámci celého Českého rybářského svazu.
S budováním průtočného rybníka se započalo během šedesátých let 20. století v místech, které byly zemědělsky neohospodařované a potýkaly se s nadměrným zamáčením.
Celkový objem vody při normální hladině v rybníce dosahuje 610 000 m3, při maximální vodní hladině to může být až 860 000 m3 vody.
Rybáři tento jednohorkový rybník využívají pro odchov polykulturní obsádky, kde dominantním chovaným druhem je kapr. Rybáři pak do rybníka nasazují násady amura bílého a lína obecného.
Pro potlačení potravních konkurentů (bílé ryby), jenž se do rybníka dostávají přítokem (Neratovský potok obohacený vodou z Opatovického kanálu – důležité napájecí struhy mnoha rybníků v blízkém okolí Buňkova) dobře poslouží přisazené násady dravých druhů ryb – štiky obecné a candáta obecného.
Vlastnímu výlovu předchází strojení rybníka (jeho vypouštění včetně příprav na výlov), které trvá zhruba tři týdny.
V nevodu nakonec uvízlo téměř 71 600 kg tržních ryb, z toho kapr tvořil 67 360 kg o průměrné kusové velikosti 1,8 kg, 1590 kg amura, 200 kg lína, 501 kg candátů, 537 kg štiky a 1400 kg ostatních ryb.
Převážná část slovené obsádky putovala nejen do rybářských revírů ve správě MO Přelouč, či rybářských revírů Východočeského územního svazu, ale také do rybářských revírů Územního svazu města Prahy i rybářských revírů Republikové Rady ČRS.
Vzhledem k vyhovující hloubce rybníka a tzv. „vody v ruce“ rybáři z Přelouče rybník Buňkov také využívají ke komorování (přezimování) rybí obsádky. Doba nahánění (pozvolné napouštění na plný stav) Buňkova je odvislá od aktuální možnosti odebírat přítokovou vodu z Opatovického kanálu.
V současné době je rybník postupně nasazován obsádkou dvouletých ryb z výlovů přeloučských výtažníků. A právě tato násada je v optimální velikosti pro rybožravé predátory – kormorána velkého i dosti početnou volavku popelavou a bílou.
Na základě této skutečnosti pro ochranu násadových ryb musí místní organizace Přelouč zřídit brigádníky, aby každé ráno „ohlídali“ rybník před nálety stohlavých hejn hladových kormoránů.
Ležánecký rybník
S jeho stavbou se započalo také v 60. letech 20 století. Ležánecký rybník spolu s dalšími menšími výtažníky se nachází v intravilánu města Pardubic. Zde mají také pardubičtí rybáři kanceláře, skladové prostory či garážové stání pro automobily a další techniku.
Rybník s plochou čítající přes 6 ha a s celkovou kubaturou dosahující 50 000 m3 patří k největším rybníkům na němž hospodaří MO Pardubice. Rybník je napájen Haldou, uměle vybudovaným kanálem z řeky Loučné.
Ležánecký rybník (stejně jako rybník Buňkov) je využíván k chovu polokulturní obsádky v jednohorkovém režimu. Pardubičtí rybáři nechají po výlovu rybník bez vody přes zimní období (rybník je zimován) z důvodu ozdravění rybničního dna, urychlení mineralizace organických látek, dochází k hubení rybích parazitů a jiných „škůdců“.
Kvalitnímu zimování předchází dlouhodobé holomrazy, které se však již řadu let v našich podmínkách nevyskytují. Kvantitativně řízený přítok do rybníka dle potřeby hospodáře („voda v ruce“) s dostatečnou průměrnou hloubkou v rybníce predikuje každoroční produkci kvalitní obsádky. Strojení Ležáneckého rybníka trvá přibližně 7 dní.
Dle informací jednatele místní organizace Pardubice byla letošní slovená násada kapra oproti plánu lehčí než v jiných letech, přesto kusová hmotnost byla 1,6 kg/ks. Do revírů MO Pardubice byla rozvezena a vysazena násada kapra o celkové hmotnosti 14 430 kg.
Dále se slovilo 620 kg amura o průměrné kusové hmotnosti 2,5 kg. Zajímavostí bylo, že se odlovilo 2 500 kg třídekového plůdku kapra, tj. zhruba 83 tisíc kusů, což se na Ležáneckém rybníce nepamatuje.
Minimum stresu pro ryby
Z výše uvedeného je patrné, že výlovy větších hlavních rybníků místními organizacemi VčÚS probíhají na profesionální úrovni. Využívají plně mechanizovanou techniku pro ulehčení lidské práce (např. výdej ryb ze sítě mechanickým keserem nebo nakládku tříděných ryb vertikálním mechanickým nakladačem).
Lovená ryba je minimálně stresována, tzn. bez větších prodlev tříděna na kádišti a okamžitě naložena na automobily opatřené přepravními bednami s kvalitní vodou, ve kterých je zajištěno vzduchování vody s oxygenací.
Tak je zabezpečen welfare ryb. Z pozice technika územního svazu dozorujícího při výlovech rybníků ve správě MO VčÚS a následného vysazení do územních rybářských revírů hodnotím práci našich produkčních místních organizací jako velmi dobrou a srovnatelnou mnohdy s prací profesionálních produkčních rybníkářů a za to všem patří obrovský dík.
Závěrem dodávám, že na proběhlé výlovy rybníků plně navazují pracovní činnosti na pstruhových líhní MO při VčÚS spojené s výtěry lososovitých ryb, s následnou inkubací oplozených jiker atd. Ale to je již další kapitola.
Diskuze k článku (0)