Vaříme u vody

Rybářům, kteří u vody tráví déle času, nastává otázka, co si dobrého uvařit. Někdy neberou, takže se musí sáhnout i do jiných zdrojů. Poměrně dlouho jsem volil variantu hotových jídel. Mám teď na mysli guláše z plechovky či instantní polévky. Jenže pojídáte-li tyto potraviny častěji, s přílišnou rozkoší se nepotkáte.

text: Jiří Kadubec

A tak jsem postupně začal uvažovat o tom, jak si v polních podmínkách uklohnit něco dobrého, co zvládnu i doma u sporáku. Podmínkou je samozřejmě výběr surovin. Kvanta choulostivých potravin si s sebou asi nikdo rozumný nepoveze. Při představě, že jsem někde v hloubi divočiny u řeky, kde jsem jediným obyvatelem já a pak tisíce hlodavců, mě touha po čerstvém masu, pečivu či zelenině opouští.

Vzhledem k délce klasického rybaření (7–14 dnů) jsem si připravil několik receptů, které stojí „za hřích“. Jednotlivé suroviny na vaření jsou ve stavu suchém (těstoviny, rýže) či konzervované (hovězí, vepřová, tuňáková konzerva) a koření mám vzduchotěsně uzavřené v příslušných nádobách.

Na čem vařit

Pominu-li vytvoření volného ohniště (někde se oheň rozdělávat nesmí), tak nám zbývají pouze komerčně či po domácku vyráběné vařiče. Vesměs všechny varianty jsou vhodné. Některé více jiné méně. Vše je o výkonu a o transportu paliva. Podívejme se ve stručnosti na základní typy.

Benzínový vařič: Vhodný spíše do hor. S určitostí jde o velmi výkonný vařič, který v moderních úpravách spaluje nejen benzín, ale i naftu, petrolej a další hořlaviny. Nevýhodou je jeho časté zanášení spalinami.

Plynový vařič: Asi jedna z nejlepších a nejvýkonnějších variant. Plyn je možné zapálit i při velmi nízkých teplotách. Místo samotného vařiče je možné na kartuši nainstalovat i ohřívání. Drobnou nevýhodou je distribuce paliva v malých turistických kartuších, kde jedna na týden či dva vaření nestačí. Anebo je možnost vařič nainstalovat na standartní PB 2kg „bombu“, kde množství paliva vystačuje poměrně dlouho.

Vařič na tekutý líh: Mám ho v oblibě. Jde sice o vařič s nejnižším výkonem, leč vařič sám o sobě je velmi jednoduchý. Můžete si ho postavit či koupit. Prodává se například pod komerčním názvem Trangia. Pochází ze Švédska a využívají ho i vojáci. Palivem je líh, který se spaluje velmi zvolna a s litrem vystačíte i dva týdny. To jde, ne? Další výhodou tohoto setu je, že součástí už bývají dva hrnce a pánvička. Celý vařič váží něco kolem 1 kg a velikostně ho lze přirovnat k velikosti misky od ešusu. Další podstatnou výhodou je i závětří, které chrání plamen před větrem.

Vařič dřívkač: I přes prazvláštní název jde o velice zajímavý vařič. Palivem je dřevo, tedy dřívka. Těch je v přírodě dost a dost. Jde o kombinaci vařiče a otevřeného ohně. Samotný vařič je bezpečný a podle slov výrobce bylo jeho užívání povoleno i v oblastech, kde je rozdělávání ohňů zakázáno. Princip vařiče je prostý. Do ohniště se vkládají přiměřená dřívka a zespodu je na ně vháněn vzduch pomocí elektrického dmýchadla. Jde o český výrobek.

V čem vařit

Osobně si vystačím se základním vybavením svého vařiče. Stačí mi dva rendlíky a pánvička. Níže uvedené recepty jsou tzv. dvousložkové, a tak v jednom rendlíku připravuji přílohu a v druhém samotný pokrm. Ani dva rybáři toho více nepotřebují. Jediný luxus v přírodě pro mě je porcelánový talíř a normální příbor, s plastovými pomůckami se mi moc baštit nechce. Nádobí rád umyji.  

Z čeho vařit

Vřele doporučuji suroviny v suchém či konzervovaném stavu. Počasí si nevybíráme, je třeba být připraven i na vlhko.  Ač konzervované potraviny mezi špičku nepatří, vylepšujeme je. Mějte na paměti, že dražší konzervy jsou lepší. Je to na vašich zkušenostech.

U vody je vhodné mít plný žaludek, člověk má hned lepší náladu. Více ryb nám to určitě nepřinese, ale na druhou stranu, není nad to trávit čas u vody v pohodě. A co když ulovíte nějakou tu rybku? S tou si na ohni určitě poradíte!