Tyhle tůně vznikly ze slepých ramen Odry. Zanášejí se nánosem bahna a listí z okolních vrb a olší. Čerstvé proudění, například při jarním tání sněhu, víří nánosy na dně. Uvolňují se plyny vznikající při tlení a odbourávají kyslík ve vodě. Ryby proto hynou.
text: Marek Kožušník
„Objevily se spekulace, že nám tady hynou velké ryby, to ale není pravda,“ říká předseda MO ČRS Ostrava Václav Sklenář. „Sebrali jsme tu teď 7 kaprů 35-40 cm, jednu štiku 30 cm, jednoho candátka, byla tu střevlička východní, pár plotic a cejnků, bílé ryby 6-8 cm. Velké ryby tu nejsou, tyhle tůně se nezarybňují.“
Na dotační programy nedosáhneme
„Neuděláme s tím nic, děje se to každý rok,“ pokračuje Václav Sklenář. „Nejde jen o Výškovické tůně, ale i o Svinovské, všechny vznikly ze slepých ramen původní Odry, která se zde v 50. letech regulovala. Máme tu i štěrkovny se stejným problémem, zanáší se a je to jen otázka času, kdy v nich bude kriticky nízké množství kyslíku. Byla by potřeba revitalizace těchto tůní, na dotační programy ale není lehké dosáhnout. Zvlášť když to není program akvakultury.“
Můžeme jen vyčkat na zlepšení situace
První březnovou středu místní rybáři měřili hodnoty kyslíku u dna, podle Václava Sklenáře byly kritické. „Nemůžeme dělat nic jiného než vyčkat na zlepšení situace, děje se to každý rok,“ dodává s tím, že takové úhyny jako po letošní zimě prý v revíru Odra 3 A nepamatují.
Diskuze k článku (0)