V minulém díle jsme si pověděli něco málo o tom, jak lovit candáty pomocí gumových nástrah tažených za lodí. Je jasné, že k tomu potřebujeme plavidlo a poměrně těžké jigové hlavičky. Dnes se podíváme na to, jaké nástrahy můžeme při této metodě použít.
Text: Jan Stluka, foto: autor, Ivo Novák
Muškařské streamery
Muškařský prut, popřípadě sbirulino a streamer. To je málokdy viděná, přesto velmi dobře fungující kombinace. Nehodí se k prochytávání širokých vodních ploch, ale pod jezy nebo v přítocích můžete s muškou prožít hvězdné hodiny.
I velice mazaní dravci málokdy odolají barevné roztodivně plápolající věci, které my rybáři říkáme streamer. Na jeho barvě až tak nezáleží. Na tu ryby reagují jaksi druhotně. Podstatou úspěchu u mušky je možnost jejího velmi pomalého vedení. Pokud budete v ruce držet muškařský prut, háčku věnujte zvýšenou pozornost. Přednost dejte menším, ale super ostrým variantám. Ty do tvrdých candátích čelistí pronikají mnohem snáze než velké a tupé háky.
Rybička
I když s ní většina rybářů loví více či méně staticky, jedná se také o účinnou vláčecí nástrahu. V podstatě máte tři možnosti, jak ji nastražit. Můžete ji navléct na tzv. Drachkovitchův systémek. Hlavní přednost tohoto mnohokráte zmiňovaného postroje spočívá v olůvku, které není připojeno napevno, ale přes kloub.
Tento volný systém dokáže nastraženou rybku rozpohybovat do naprosto neuvěřitelných kreací. S minimálním úsilím ze strany rybáře, sluší se dodat. Pomyslná cena je ale vysoká. Je tu totiž poměrně velká náchylnost k motání i pracnost domácí výroby.
To vše stojí za skutečností, že tento (původem francouzský) vynález v českých zemích zatím jaksi neprorazil. Za zkoušku však rozhodně stojí. Ideální testovací vodou jsou pískovny, respektive mělké plotny v nich. Ztráty bývají minimální.
Také zde využijete jednu z hlavních předností přirozeného sousta, tedy možnost několikaminutové pauzy, při které nabízený pamlsek ze své přitažlivosti neztratí ani zlomek. Záblesky, které vysílá oživovaná rybička, jsou v čistých vodách písníků vidět i na několik metrů.
Možnost číslo dvě se nazývá fire ball jig… V podstatě se jedná o vylepšenou jigovou hlavičku, která má velmi silný vroubkovaný nálitek a dvě očka. Oba zlepšováky mají v podstatě stejnou funkci, zabraňují sklouznutí či strhnutí rybky. Jako celek vše funguje, přestože ve vodě rybka vypadá jaksi strnule a nepřirozeně. Pokud neseženete tyto trochu dražší speciály, nevěšte hlavu. Do očka vaší klasické hlavičky stačí přicvaknout přídavný trojháček na pletence a máte v podstatě to samé. Za třetinovou cenu.
Poslední, ryze česká a možná lépe řečeno lipenská speciálka, se jmenuje tahačka. Potřebujete k ní jen olůvko, zarážku a háček. Tato naprosto jednoduchá a levná sestava v sobě snoubí veškeré výhody výše uvedených systémů. Stačí posunout zarážku blíže k háčku a rybky na dně předvádějí dráždivé přemety. Jejím oddálením maximálně prodloužíte fázi klesání, kterou mají všichni candáti tak v oblibě.
Pokud si chcete vychutnat cigaretu nebo dopřát rukám pauzičku, nic se neděje. Pořád chytáte. Beroucí rybě sestava neklade žádný odpor a vy máte na zásek dostatek času. Slabým místem tohoto způsobu chytání jsou samotné nástrahy. Na dlouhé série hodů můžete zapomenout, stejně jako na překonávání 25m hranice při náhozu.
Dalším nedostatkem je fakt, že většina dravců rybičku doslova „šlukne“. Háček tak málokdy končí v tvrdé tlamě, téměř vždy je zaseknut v citlivém jícnu. Pokud vás mohu poprosit, tahačku provozujte co nejméně. Popřípadě jen tam, kde nechytáte podměrečné ryby. Háčky volte bez antikorozní úpravy. Utržené ryby tak mají mnohem větší šanci na přežití.
Rybička prostě k přívlači patří, protože dravcům předkládáte to nejpřirozenější. Existuje však i její stinná stránka. Jednou naprosto výstižnou větou ji shrnul vynálezce slavného systému, Albert Drachkovitch: „Už třicet let mě ničí nástražní rybky.“
Umělé nástrahy
Twistery, wobblery, peří s háčky, cokoliv umělého. To vše na vás poslušně čeká v krabičkách. Veškerý volný čas, který máte, můžete věnovat pouze lovu. Vybíráte si velikost, tvar i barvu nástrahy, které v tu chvíli nejvíce věříte. Odpadají nemožně dlouhé hodiny s bičem či čeřenem v ruce. Přestanete řešit otázky, které vám letí hlavou. Budu mít dost rybiček? Nejsou moc velké? Nebo příliš malé? Nebyli by lepší okouni?
Výroba přídavných trojháků
Potřebovat budete pletenku zhruba o síle 0,16 mm. Vyberte tu, která se vám nebude rozplétat. Dále budete potřebovat trojháčky ve velikosti zhruba 6 nebo 8. A dále malé, přesto pevné závěsky. Vlastní výroba spočívá pouze v naměření potřebné vzdálenosti a vytvoření smyčky, kterou ukončíte dvěma uzly. Pak jen v libovolném pořadí navlečete trojháček a závěsku. Takto upravené návazce můžete kdykoliv sundat. Pro lepší představu jsou přiložena fota.
Diskuze k článku (0)