Zimování rybníků patří mezi meliorační opatření, jehož cílem je zlepšení prostředí pro chov ryb. Bylo uplatňováno už v dávné historii našeho rybníkářství, protože naši předkové si byli vědomi pozitivních účinků tohoto opatření zejména na stav rybničního dna.
text: Karel Dubský
Podstatou je ponechání rybníka bez vody v zimním období. Proto platí zásada, že zařadit zimování je vhodné vždy, když to situace dovoluje. To ale vždy nejde.
Základním limitujícím faktorem je dostatek vody pro jarní napuštění rybníka, dále skutečnost, že řada rybníků je v zimě nasazených obsádkou ryb (plůdkové výtažníky, komorové, dvouhorkové rybníky aj.). Proto těch vypuštěných a zimovaných rybníků vidíme jen menší část.
Provzdušnění dna
Význam zimování spočívá ve vystavení dna účinkům povětrnostních podmínek. Především mrazu, ale také střídání oblev a srážek. Vlivem mrazu dochází k rozpraskání a nakypření povrchových vrstev dna a jeho rozpadu na drobtovitou strukturu.
Tím dochází zároveň k jeho provzdušení, což má za následek urychlení rozkladu nahromaděných organických látek (podpora mineralizace organické hmoty).
Dále dochází k ozdravění prostředí, jsou totiž přerušeny vývojové cykly parazitů, plísní a přenašečů nemocí. V menší míře dochází k tlumení rozvoje některých přemnožených druhů ryb a vláknitých řas.
Aby opatření bylo dostatečně účinné, je vhodné po podzimním výlovu dno rybníka „vystokovat“. Tím se dosáhne odvodnění a do určité míry osušení povrchové vrstvy dna.
Na zamokřených místech s vrstvou vody účinnost zimování klesá. Dále je důležitý průběh zimy, tedy počasí, což samozřejmě nelze ovlivnit.
Holomrazy
Nejúčinnější jsou silné mrazy bez sněhové pokrývky. Těm říkáme „holomrazy“. Naopak teplé počasí a časté oblevy působí na dno nedostatečně. I sněhová pokrývka působí na dně jako tepelný izolant, přestože mrzne.
Efekt tohoto opatření do určité míry souvisí také s typem rybničního dna. Nejvíce je potřebné u rybníků s hutným jílovitým bahnem, ale zafunguje za podmínky tužší zimy s většími mrazy.
Dobrý efekt (nakypření) lze pozorovat u rybníků s hlinitou strukturou dna. Na písčitých rybnících, popřípadě na rybnících s rozsáhlými písčitými okraji toto opatření není příliš vhodné, protože v průběhu zimování dochází spíše k odplavení organických usazenin.
Vápnění dna
K podpoře úspěšného zimování tradičně patří také vápnění dna. To je dnes často neprávem opomíjeno. Kromě hnojivých účinků (vliv na alkalitu vody po napuštění) má vápnění pozitivní vliv na průběh mineralizace organických látek.
V porovnání s dřívějším pojetím se dnes doporučují dávky vápnění poměrně nízké a hovoří se o tzv. šetrném vápnění rybníků. Toto opatření zmíníme v některém dalším pokračování. Výpustní zařízení (požerák) by mělo umožnit odvod povrchové vody při deštích a oblevách.
Zároveň je vhodné je zajistit mřížkou a dlužemi proti vniknutí splavenin do výpustní roury a před nežádoucí manipulací uzamykatelným víkem.
Diskuze k článku (0)