Učíme se ve Vodňanech: Výuka myslivosti

Nepovinný předmět myslivost a ochrana zvěře je na naší škole vyučován už od 70. let a můžeme tedy mluvit o tom, že má u nás mnohaletou tradici.

text: Jiří Hronek

Výuka je směřována do třetího ročníku, kdy mají studenti již absolvované předměty biologie a hydrobiologie, které slouží jako slušný informační základ pro myslivost.

I když se jedná „jen“ o nepovinný předmět, je o něj velký zájem. Každoročně se přihlašuje značná část chlapců a děvčat z obou tříd, i když absolvování není úplně jednoduché. Kromě výuky ve třídě se uchazeči musí vypořádat i s praxí a mysliveckými brigádami, při kterých se učí např. výrobu jednoduchého posedu a dalších mysliveckých zařízení.

Ve škole máme také k dispozici líheň na bažantí a kachní vejce a každé jaro se zde líhnou malí bažanti a kachňata. Veškeré znalosti získané ve výuce zúročí studenti při konání mysliveckých zkoušek.
Vlastní přezkoušení probíhá na naší partnerské Střední lesnické škole Bedřicha Schwarzenberga v Písku pod dohledem místních vyučujících.

Zkouška je rozdělena do sedmi okruhů, které zahrnují tradice a historii myslivosti, myslivecké právo, chov a péči o zvěř, mysliveckou zoologii, mysliveckou kynologii, nemoci zvěře a lovectví.

Úspěšní studenti získávají osvědčení, které slouží jako doklad k vydání loveckého lístku. Lovecký lístek má obdobnou podobu jako rybářský lístek a taktéž může být vydán na dobu neomezenou. S loveckým lístkem, lékařským doporučením a platným pojištěním mohou absolventi po složení další zkoušky získat zbrojní průkaz skupiny C, tedy na loveckou zbraň.

Provázání dvou profesí

Pro profesní zaměření rybáře je lovecký lístek a zbrojní průkaz v poslední době významným plusem. I v praxi tedy dochází k úzkému provázání těchto dvou profesí. Myslivecký hospodář z místně příslušného mysliveckého spolku může např. rybářskému baštýři vydat povolenku k lovu kormorána velkého a další zvěře, škodící nejen myslivosti, ale i rybářství (například norek americký, psík mývalovitý, nutrie říční…).

Snižování stavů zmiňovaného kormorána velkého je dnes už v podstatě samostatnou kapitolou. Rybářský podnik musí vyřídit dvě výjimky – ze zákona o ochraně přírody a krajiny a ze zákona o myslivosti. Vlastní odstřel pak může provádět lovec, který je u daného mysliveckého spolku veden jako člen nebo jako host.

Z každého uloveného kusu se uschová horní část zobáku. Na konci srpna se všechny klovce odevzdají na místně příslušnou Státní veterinární zprávu. Následné potvrzení slouží jako podklad pro vyplacení zástřelného krajským úřadem mysliveckému spolku, který následně finance rozdělí lovcům.

Zástřelné v současné době činí 500 Kč a řada baštýřů uloví za rok několik desítek kormoránů. Jedná se tedy o slušný přivýdělek, a ještě se tím prospívá ochraně ryb nejen v rybnících, ale i v tekoucích vodách, kam se ptáci po zamrznutí stojatých vod stěhují.

Myslivci naopak mohou žádat rybáře o možnost chovu polodivokých kachen na rybnících za účelem podzimních honů. V tomto případě je ze strany rybářského podniku důležité posoudit situaci na řešených rybnících z hlediska úživnosti, kyslíkových poměrů atd., protože divoké kachny představují výrazný vnos živin, zejména fosforu.

Jedna kachna vyprodukuje za den skoro stejně fosforu, jako člověk…To může být např. na lesním rybníku určitým pozitivem vedoucím následně ke zvýšení produkce.

Ne všude je ale přítomnost polodivokých kachen v kombinaci s dalším vnosem živin z povodí žádoucí a může vést k nerovnováze v rybníce. Své o tom vědí baštýři, kteří hospodaří na rybnících, které v minulosti sloužily ke kapro-kachnímu chovu.