Sádkování slouží k přechování ryb od výlovu do jejich prodeje. Hlavní sezona na sádkách je v období od podzimních výlovů do Vánoc. Sádky slouží také jako manipulační nádrže v průběhu celého roku.
text: KD
Běžné je jejich využití pro krátkodobé sádkování tržních ryb z letních odlovů pro potřeby exportu, pro provádění poloumělých výtěrů (candáta, sumce), pro odchovy raných stádií plůdku apod. Z uvedeného je patrné, že sádky jsou pro rybářské firmy velmi důležité.
Tradiční sádkou je zemní nádrž. Většinou má půdorys tvaru obdélníku, boky sádky bývají zpevněné tarasem, vyzděnou kamennou zídkou, popřípadě jsou betonové. Sklon boků je šikmý až kolmý. Dno bývá z praného říčního jemnozrnného štěrku – kačírku. Někdy bývá ve dně snížené „loviště“ nazývané bort.
Přítok je řešený rourou nad vodní hladinu, intenzita přítoku je regulovatelná hradítkem nebo šoupětem. Kromě horního přítoku mívají sádky ještě spodní přítok chráněný mřížkou. Výpusť sádky tvoří dvouřadý požerák, někdy jednořadý s pevnou přední stěnou a mřížkou u dna.
Součástí sádek bývají také haltýře (jakési koše) situované u přítoku do sádky. Někdy mají uzamykatelný poklop a slouží k přechování menšího množství různých druhů ryb. Sádky obvykle tvoří více nádrží a další objekty jako hospodářské budovy, sklady rybářského nářadí a sítí, krmiv, místa pro drobný prodej. Sádky většinou tvoří uzavřený oplocený objekt, jehož součástí bývá byt sádeckého.
Jako zdroj vody pro sádky je nejlepší výše položený rybník, který je dostatečně zásobený vodou. Voda z něj má poměrně stabilní teplotu, zvláště když je odebírána spíše od dna. To způsobuje pozdější zamrzání sádek. Nevýhodou bývá organické znečištění vody, proto není vhodné na takovém rybníku intenzivně hospodařit. Pokud je voda pro sádky odebírána z potoka, řeky nebo náhonu, bývá tento zdroj spolehlivý, ale při velkých mrazech prochlazená voda v sádkách brzy zamrzá. Hrozí také znečištění vody při povodních.
Za dostatečné množství přítokové vody je považován přítok o vydatnosti 0,6 – 1 l/sec na 1 t sádkovaného tržního kapra při současném zachování obsahu rozpuštěného kyslíku nad 5 mg/l. Běžné je využívání aerační techniky. V chladném ročním období se sádkuje 60–120 kg tržního kapra na 1 m3 objemu vody, v letních měsících je to asi polovina. Vždy je však nutno přihlédnout ke konkrétním podmínkám.
Sádkování ryb od podzimních výlovů do Vánoc má pozitivní vliv na kvalitu rybího masa. Ryby jsou v průtočné vodě po dobu 1–2 měsíců, nepřijímají potravu a jejich maso ztrácí především tukovou tkáň a tím také pro někoho neoblíbenou rybí příchuť. V průběhu sádkování tržní kapři ztrácí asi 3 % tělesné hmotnosti (v závislosti na délce sádkování), což bývá v rybářské terminologii označováno jako vylehčení.
Diskuze k článku (0)