Text: Kateřina Bouberlová (4. ročník) foto: JS
Úprava malých vodních toků byla v minulosti často řešena bez ohledu na širší dopady regulace. Docházelo ke zrychlování vodního toku, voda byla z krajiny rychle odvedena. Mokřady v potočních nivách byly postupně vysušovány. Voda kupříkladu v důsledku vydláždění „nekomunikovala“ s okolní krajinou, ubývali živočichové a rostliny, v užším slova smyslu šlo vlastně o neživou vodu.
Pokud zamýšlíme provést revitalizaci vodoteče, jako předlohy se používají přirozené úseky vodních toků, které nebyly regulovány nebo staré mapy, na nichž jsou zaneseny původní toky.
Jde o proces, který nekončí samotnou realizací, neboť ta nefunguje hned od počátku, revitalizace se do krajiny a do jejího ekosystému začleňuje pomalu
Aby budoucí revitalizované koryto vody plnilo své funkce v krajině, mělo by být málo kapacitní (mělké, dimenzované např. na Q1), s mírným podélným sklonem, rozvlněnou meandrovitou trasou, přirozenou drsností, přírodním dnem a břehy. Opevnění se obvykle už nepoužívá, pokud nejde např. o úsek toku sousedící s vozovkou atd. Výjimkou bývají kameny umístěné ve dně, které mají bránit tzv. dnové erozi.
Vhodně prováděné revitalizační akce vedou k obnově říčních biotopů, zlepšení kvality vody v toku, k obnově migrační prostupnosti. Zadržením vody v krajině např. rozlivy při pravidelných záplavách v místech, kde to nevadí, dosahujeme lokálně toho, že se krajina nepřehřívá, zvyšuje se odpar vody, vznikají nebo se přirozeně vytvářejí tůně, tůňky a mokřady.
Revitalizace navíc patří k jednomu z protipovodňových opatření. Povodňová vlna takovým korytem totiž postupuje pomaleji a na níže položených pozemcích nepáchá tak velké škody.
Dlouhodobý proces
Velkým problémem revitalizačních akcí jsou mnohde vlastnické poměry a práva na pozemcích, kde se má revitalizace provádět. Musí se vypracovat projektová dokumentace, zařídit povolení od úřadů, získat finanční prostředky.
Jde o proces, který nekončí samotnou realizací, neboť ta nefunguje hned od počátku, revitalizace se do krajiny a do jejího ekosystému začleňuje pomalu. Protože se jedná o přirozený proces, nemůže hned vše fungovat.
Koryto malého vodního toku se obnovuje, jednotlivé úseky se oživují, začíná růst nově vysazená vegetace při březích, samovolně vznikají slepá ramena, tůně, meandry. Současně je i nutné koryto revitalizace a břehy toku v následujících letech udržovat, zároveň však nechávat toku prostor pro vlastní přirozený vývoj.
I přes velkou složitost problému se vyplatí vodu v krajině udržet a jednou z možností je právě revitalizace. Vhodné je řešit obnovu toků jako koncept, který by byl intenzivně konzultován a postupně v rámci celé ČR naplňován.
Nicméně vodní tok je stejně jako rybník určitým obrazem celého povodí a nelze jej z této mozaiky vyjmout. Pokud nefunguje povodí (nevhodná orba, plodiny, zpevněné plochy, postřiky…), nemá mnohdy význam se do revitalizací v těchto místech vůbec pouštět, dokud se nevyřeší ostatní problémy okolní krajiny.
Diskuze k článku (0)