Při dostatku úsilí a s přímluvou sv. Petra se asi každému rybáři dříve či později podaří ulovit rybu, která si zaslouží věčný život v podobě preparované trofeje. Jednou z možností uchování vzpomínky je fotografie úlovku, další variantou je dermoplastický preparát a třetí možností je vytvoření rybí repliky – odlitku.

Text: Jiří Hronek

Fotografování trofejí má svou etickou výhodu, protože ryba po zvěčnění může bez újmy putovat zpět do rodného živlu. Výjimkou je nešetrná manipulace s rybou či prověšení břicha při zdvihání těžkých kaprů (hlavně jikernaček před výtěrem).

Asi nejzajímavější je výroba rybích replik. Nejprve se podle ulovené ryby vytvoří silikonová forma, která poslouží jako základ pro sklolaminátový prefabrikát. Ten je po vyloupnutí z formy bílý a je nutné ho dobrousit, nalepit umělé ploutve, vsadit oči z pryskyřice a rybu kompletně nabarvit. Výsledek vypadá v rukou specialisty dokonale a výrobek časem nijak nedegraduje, nesesychá a nežloutne v důsledku prosakování tuku…

preparace ryb
Foto: Jiří Hronek

Dermoplastické preparáty jsou asi nejčastějším způsobem preparování ryb a je možné se těmto technikám postupně také naučit. Níže zmíněnou základní metodu se učí i naši žáci v rámci nepovinného předmětu Preparace.

Částečné rozmrznutí je vhodné

Pro začátek je asi nejvhodnější rybou okoun či candát. Čerstvě usmrcenou rybu zamrazíme v igelitovém sáčku bez větších vzduchových mezer. Pozor! Ryba v tomto stavu nevydrží v mrazáku věčně! Po několika měsících postupně dochází k sublimaci a vysychání ploutví a k další degradaci ryby (pokud je mražená s vnitřnostmi). Následné rozmrazení by mělo proběhnout co nejrychleji, nejlépe v nádobě s vlažnou vodou. Vhodné je jen částečné rozmrznutí, další práce s rybou (odstraňování svaloviny) je pak jednodušší.

Na boku provedeme řez či střihnutí od kořene ocasu po skřelovou kost a vyjmeme veškerou svalovinu, vnitřnosti, kosti i páteř. Stejně tak rybu zbavíme měkkých tkání na hlavě – očí, mozku, lícních svalů. Opláchnutou rybu vložíme ke konzervaci do 8% roztoku formaldehydu (ve škole používáme líh – vzhledem ke karcinogennímu formaldehydu).

Plnidel je více druhů

Po několika hodinách je preparát připraven k plnění.Pro tento účel se používá různých směsí, např. navlhčené piliny se sádrou (v poměru 5:1), perlit či polystyrén s lepidlem atd. Různá plnidla mají různé výhody a je na každém preparátorovi, aby namíchal směs, která mu bude vyhovovat nejvíce.

Rybu postupně plníme a zašíváme, až je tělní dutina naformována do přirozeného tvaru. Podobně vycpeme také oblast hlavy. Každé zapomenuté nebo nedokonale upěchované místo bude po vyschnutí vypadat nepřirozeně propadle. Po dokončení prací zafixujeme ploutve např. mezi navoskované kousky kartonu (nebo průsvitkami) kancelářskými sponkami a necháme rybu sušit.

Fixace ploutví může proběhnout i dříve, abychom je při plnění nepoškodili. Preparát by měl vysychat na větraném místě (vypařování formaldehydu) při teplotách 20 – 30 °C, aby nedošlo k rozvoji plísní. Po dokonalém proschnutí je čas na opravu drobných nedokonalostí – např. lepidlem, včelím voskem… A na vsazení umělých očí! Ty jsou velmi důležitou částí celého dermoplastu a celek mohou i značně znehodnotit. Je možné je objednat na internetu pro různé druhy ryb a v různých velikostech.

Poslední a asi nejobtížnější fází je barvení. Používají se olejové nebo vodou ředitelné akrylové barvy a štětce. Po osvojení techniky s pistolí airbrush můžeme dosáhnout velmi realistických odstínů a přechodů barev. Když barvy dostatečně zaschnou, je nutné výrobek nalakovat lesklým či pololesklým lakem. Finální trofej je pak hotová a připravená k umístění na důstojné místo v pokoji… Ať se i vám první preparovaný okoun podaří!