Zlatý potok je pravostranný 48 km dlouhý přítok řeky Blanice. Pramení na úpatí hory Libín a protéká velmi zachovalou krajinou šumavského podhůří. Naše škola má tento rybářský revír v užívání dlouhé desítky let zejména pro účely výuky žáků školy.
text: Karel Dubský
Při praxích zde získávají představu o tom, co obnáší péče o pstruhové vody. Postupně absolvují umělý výtěr pstruha obecného ve školní líhni, v zimním období pečují o jikry v inkubačních přístrojích, na jaře a na podzim odlovují generační ryby a násady elektrickým agregátem.
Nyní v jarním období se využívají přítoky a pramenné úseky revíru k extenzivnímu odchovu ročka nebo násady pstruha obecného. Jedná se o tradiční postup, při němž se nejprve tyto úseky přeloví elektrickým agregátem. Tím se odloví ročci nebo dvouletá násada pstruha a tyto se vysadí do sportovních úseků revíru.
Při jednoletém cyklu dosahují ročci velikosti kolem 10–12 cm, násady při dvouletém cyklu 15–18 cm v závislosti na úživnosti vody. Poté se do takto přelovených potoků, nazývaných také „kapiláry“, nasadí odkrmený nebo váčkový plůdek pstruha ve fázi rozplavání. Celý cyklus se v ročních nebo dvouletých cyklech opakuje.
Fotografie jsou pořízeny z vysazování rozplavaného plůdku pstruha obecného. Jednalo se o 50 000 kusů. Osazeno bylo více než 7 km toku a jeho přítoků. Plůdek se musí rozsadit rovnoměrně po celých úsecích. Využívají se tišiny při březích nebo za kameny a překážkami, aby se mohl plůdek snáze adaptovat na nové podmínky.
Přežití je velmi diskutabilní. Potravní nabídka není v této době nijak pestrá. Při nedostatečném odlovení starších ročníků se setkáváme s kanibalizmem. Podle našich zkušeností se přežití pohybuje v řádech jednotek procent.
I když se i pstruh obecný dá odchovávat intenzivním způsobem na farmách, není tento způsob u nás příliš rozšířen. Výše popsaný způsob extenzivní péče o pstruhové vody tak zůstává základním způsobem hospodaření v pstruhových vodách. Je třeba vyjádřit uznání všem „pstruhovým organizacím“, jejichž členové se ve svém volném času starají o pstruhové revíry. Bohužel situace je v tomto směru rok od roku horší.
Konečně je to nejvíce vidět na stále klesajících úlovcích pstruhů obecných. Příčin je mnoho a všechny se tak nějak spikly proti rybářům: extrémně malé průtoky, změny charakteru toků a kvality vody, přemnožení rybožravých predátorů i stále sofistikovanější rybolovné metody chytajících rybářů. Ve výsledku je možné pstruhy obecné spolu s lipany podhorními dnes považovat za velmi ohrožené rybí druhy.
O to víc jsme rádi, že naše škola hospodaří na pstruhovém revíru, kde stále existuje původní životaschopná populace pstruha obecného (i když to již zdaleka není tak dobré jako v minulosti). Mimo jiné je to i důsledek omezeného sportovního rybolovu v tomto revíru. Pro nás je nejdůležitější, že si žáci školy stále mohou „sáhnout“ na pstruha obecného a ověřit vše, co souvisí s chovem této ryby a péčí o pstruhovou vodu.
Diskuze k článku (0)