Učíme se ve Vodňanech: Čapová výpust

Většina ze starších čtenářů jistě někdy slyšela o výpusti zvané čapová. Tento typ je u nás nejdéle používaný, ale v dnešní době již vzácný.

text: Karel Alexa

Něco z historie

Po boku Jana Lucemburského se vrátili z Francie jihočeští magnáti, Oldřich a Jindřich z Hradce, kteří si přivezli poznatky o prvních výpustných zařízeních a jejich součástech. Od té doby byly na rybních nejčastěji zhotovovány čapové výpusti a některé jsou dochovány dodnes. Dlouhodobým vývojem tato výpust dospěla k nejvyšší možné kvalitě.

Z čeho se skládá

Čapovou výpust tvoří dřevěná roura, nejčastěji jedlová, která je tvořena ze dvou polovin. Na začátku svrchní poloviny kmene je vyvrtán či vydlabán kulový nebo čtvercový otvor, do kterého zapadá dřevěná zátka nazývaná čap nebo čep. Čap (čep) je tvaru obráceného komolého kužele, zřídka i jehlanu. Spodní část čapu zapadala do čapového oka, které muselo být precizně opracované, aby zde nevznikla mezera, kterou by poté voda unikala. (U návesního rybníka poblíž mého bydliště je čap, který má průměr 22 cm a zapadá do čapového oka o průměru 30 cm, takže se okolo musí dusat drny. Jednou se stalo, že se drn uvolnil a ráno bylo půl rybníka bez vody.)

V některých případech byl vydlabán menší otvor před čapovým okem, který sloužil při otevření k pomalému vypouštění vody. Říkávalo se „píchnout čap“, což znamenalo uvolnit tento otvor. Vše muselo být trvale pod vodou, aby dřevo nehnilo. Okolo čapu bývalo zřizováno „očapí“, jež se skládalo ze zahrádky s brlenkami.

Zahrádka zamezovala vniknutí nežádoucích předmětů do potrubí. Na zahrádku býval ukotven „nadčapec“, který umožňoval přístup k táhlu či řetězu od čapu. Celá konstrukce se nazývá vazba.

Problémy s čapy

Výpust se potýkala i s problémy, jako například znepřístupnění řetězu či táhla čapu, neregulovatelný odtok při zvednutí čapu nebo spadané předměty v čapovém oku. (Letos při výlovu se nám stalo, že spadl z kamenného opevnění kámen do čapového oka a přemístil se do poloviny délky potrubí, kde se zasekl. Tento problém se někdy řešil překopáním hráze, my se pokoušeli kamen dostat ven, marně.)

Dalším problémem býval veliký tlak vypouštěné vody, který se dostával do mezer mezi kmeny a vymílal kavernu v hrázi. Tento problém byl zpozorován na rybníku Rožmberk, kde byla touto cestou vymleta kaverna o velikosti koně s vozem. To vše bylo roku 1915, kdy se zrušily tři čapové výpusti a postavila se zde lopatová výpust, jak ji známe dnes.

Současnost

V současnosti se již s čapy potkáme jen výjimečně, ačkoli v některých případech je můžeme vidět i na velkých rybnících, např. Žár na Novohradsku. Postupem času byly čapy odstraněny a na rouru nasazeny požeráky.