Každý, kdo alespoň minimálně zná některé zástupce z našich ryb, ví, že jde o organizmy poměrně jednoduché. Jsou totiž na mnohem nižším stupni evolučního vývoje a někteří zástupci se dokonce nevyvíjejí už po desítky milionů let.
Text: Jiří Srp
O jaký vývoj se však jedná? Kde se ryby berou a je i např. kapr obecný ve svém rybím životě opravdu tak obyčejný? Ryby projdou během svého života pěti životními periodami. Periodou embryonální, larvální, juvenilní, adultní a senektivní. Těmito úseky prochází během svého života i každý z nás. Zajímavostí však je, že u ryb nejsou tyto části života shodné. Jsou např. jinak dlouhé, popřípadě obsahují odlišné vývojové části.
Začátek
Embryonální perioda značí začátek vývoje každého jedince. Odlišností však je, že u ryb tato perioda nekončí tzv. vykulením (narozením).
Vykulená ryba je natolik nedotvořena, že se stále jedná o embryo, jež vyžaduje další vývoj. Ten se u různých druhů odehrává v několika formách.
Nově narození jedinci se mohou např. zavěšovat za pomoci lepivé žlázy na hlavě na okolní rostliny. Nebo tráví i několik týdnů zahrabáni v písčitém podkladu. Po celou tuto dobu se stále dotváří. Neumí dokonce ani plavat a živí se pouze zásobními látkami z tzv. žloutkového váčku.
Další velkou odlišností této periody je samotná délka vývoje. U lidí i u obyčejných hospodářských zvířat je doba embryonální periody velmi dobře známa. Ryby jsou však opět odlišné. Svoji dobu vývoje má každý druh extrémně odlišnou.
Např. u lososovitých ryb může být doba od oplození do vykulení dlouhá i několik měsíců. Oproti tomu stejný vývoj u kapra obecného trvá pouhé tři dny. Vždy však záleží na teplotě vody, ve které jsou jikry inkubovány.
Platí zde totiž vztah, že čím je voda teplejší, tím je doba inkubace kratší. I samotné ukončení první periody je velmi zajímavé a oproti ostatním druhům zcela odlišné. Každému je jistě jasné, že ryby potřebují ve vodním prostředí dokonale plavat. Vykulené ryby ovšem plavat nedokáží, jelikož stále nemají naplněn plynový měchýř. Ten si ryba naplní polknutím vzduchové bublinky na hladině, která následně naplní vychlípeninu střeva. Poté už ryba plavat dokáže, má proříznutá ústa a začíná aktivně žrát. Zde první perioda končí.
Pokračování vývoje
Larvální perioda je další navazující částí a opravdu znamená, že se jedinec nachází ve fázi larvy. Ryba zde má spoustu dočasných orgánů. Prakticky nijak se nepodobá dospělci a dokonce nemá vyvinutou ani páteř nebo samostatné ploutve. Délka periody je opět závislá na druhu, okolní teplotě a končí vymizením všech dočasných orgánů.
V periodě juvenilní je už jedinec dotvořen. Podobá se dospělci, velmi rychle roste a také se už jako dospělec chová. Jedinou výjimkou jsou jeho gonády. Varlata ani vaječníky dotvořeny nejsou a ryba tak není schopna se rozmnožovat. Tato perioda může být různě dlouhá a končí dospělostí jedince. Za rekordmany jsou považovány ryby jeseterovité, jež mohou dospívat až v 25 letech.
Poslední periody (adultní a senektivní) jsou v našich vodách o něco vzácnější. Adultní perioda znamená pohlavní dospělost a perioda senektivní už přirozenou smrt. Jejich délka je opět závislá na druhu ryby a okolních faktorech. Je však důležité poznamenat, že většina ryb se těchto fází v chovech nedožívá. Mnohdy jsou totiž už zpracovány a přirozené smrti se tak dožívá minimum jedinců, kteří jsou např. ve volných vodách, nebo se jedná o ryby okrasné.
Diskuze k článku (0)