Pojmem welfare (pohodou zvířat) se odborníci začali zabývat asi v 60. letech minulého století. U ryb se tato problematika začala řešit zhruba na začátku nového tisíciletí, kdy na toto téma vzniklo několik zajímavých knih.
text: Petr Svatek
Základním předpokladem pro pohodu zvířat je, aby necítily bolest a nebyly vystavovány stresovým faktorům, které ovlivňují růst, rozmnožování a správný vývoj jedince.
Sportovní rybolov sahá svými kořeny do dob, kdy lidé rybolov brali jen jako obživu. Podle jisté studie se zapojuje do sportovního rybolovu mezi 12 a 15 % lidí. Dá se říci, že rok 2000 byl pro sportovní rybolov přelomovým, protože ryba v tomto koníčku přestala být brána jako steak na talíři. Mezi rybáři se začal postupně šířit trend chyť a pusť.
Někteří autoři se shodují, že v dnešní době je ze všech ulovených ryb vráceno zpět vodě mezi 60 až 70 %. Pokud jsou čísla pravdivá, mělo by být vráceno zpět do vody zhruba 30 miliard ryb. Proto je samozřejmě zapotřebí, abychom se zabývali správným zacházením s rybami a tím jim dopřáli co nejvíc komfortu.
Úmrtí po následném puštění zpět do vody se v různých studiích pohybuje mezi 0 a 90 %. Toto proměnlivé číslo závisí na mnoha faktorech, kterými jsou: druh ryby, teplota vody a ovzduší, velikost poranění háčkem, následná manipulace s rybou před puštěním, rychlost zdolání, kondiční stav ryby aj.
Podle různých výzkumů je ulovení ryby na udici stresovou záležitostí a tento boj by se neměl v žádném případě prodlužovat na dobu nezbytnou. To znamená použití správného rybářského náčiní pro daný druh ryby. U ryby dojde ke spuštění řady fyziologických změn, které mohou vést ke smrti.
Dalším stresovým faktorem pro ryby je pobyt na souši při focení. Rybáři by si měli uvědomit, že pobyt na vzduchu je pro ryby nepřirozenou záležitostí, včetně působení gravitace na jejich tělo. Vyvarovat by se měli především stírání slizové vrstvy, protože následkem takového chování může být plísňové onemocnění. Ryba by na souši měla strávit co nejkratší možnou dobu, a to nejlépe na mokrém podkladu nebo podložce.
Velkou roli hraje také teplota vody a okolního prostředí. Musíme si uvědomit, že lososovité a jiné ryby jsou studenomilné a ryby kaprovité a jiné jsou zase teplomilné. To znamená, že pstruh bude mnohem lépe snášet ulovení při nižších teplotách vody i vzduchu a v létě může dojít i ke smrti třeba z důvodu menšího obsahu kyslíku ve vodě. V některých zemích je i z tohoto důvodu zakázaný rybolov ve dnech, kdy teplota vody dosahuje vysokých teplot.
Nadměrné velikosti háčků jsou pro ryby též nebezpečné, především při velkém oživení vody. Krátce po ulovení může mít ryba jen malé zranění, ale za týden může dojít k nepříjemné infekci a následnému úhynu. Především u pstruhů a lipanů dochází u mladých věkových kategorií (do 20 cm) po následném ulovení k úhynům.
Negativními vlivy pro ryby jsou i uměle vytvářené podmínky lidmi za účelem zisku. Sem se řadí přehrazení, zkrácení délky toku, zmenšení vodní plochy, stavební práce ve vodě, úprava původního koryta, odstranění výtěrových míst, pokles potravní nabídky, nadměrné zvýšení a zmenšení průtoku vody aj.
Dá se shrnout, že jakýkoliv nepřirozený zásah do vodního prostředí rybám způsobí větší či menší stres, který může ovlivnit životní pochodu ryb, například reprodukci a rychlost růstu.
Diskuze k článku (0)