Kapr obecný (Cyprinus carpio) je druhem, který se v našich vodách nedá přehlédnout. Je naší nejrozšířenější rybou (až z 90 %), přesto není naším zcela původním druhem. Původní nevyšlechtěná forma kapra, ze které vznikl náš dnešní domestikovaný evropský kapr, se nazývá sazan.
Text: JS, foto: archiv školy
Obýval povodí Dunaje, odkud se dostal až do řeky Moravy. Tady ho následně objevili římští vojáci, kteří ho začali využívat jako vhodný zdroj lokální potravy. Dokonce jej byli schopni převážet při přesunech, což způsobilo rozšíření kapra obecného prakticky po celé Evropě.
Kapr kdysi a dnes
Dnešní vyšlechtěná forma kapra obecného je od té původní poněkud odlišná. Vyznačuje se robustním tělem, vyšším hřbetem s rychlým růstem. Zajímavostí je, že dnešní kapr má i několik forem, jako je například lysec, který byl vyšlechtěný v Německu. Do té doby existoval totiž kapr obecný pouze jako šupináč.
Kapr se už rozmnožuje přirozenou cestou jen velmi vzácně. Pouze nejvýš 10 % všech kaprů v našich vodách se narodilo přirozeným výtěrem. Ti ostatní jsou už dílem profesionálních rybářů na rybích líhních a do volných vod jsou pouze vysazováni. Kapři jsou tak prakticky „vyráběni“ při umělém výtěru.
Rozmnožování
Umělý výtěr kapra by se dal zařadit mezi poměrně snadné a velmi dobře propracované postupy. Kapr dospívá v případě mlíčáků už ve třetím roce života, jikernačky ve čtvrtém. Celková plodnost může dosáhnout až jednoho milionu jiker a spermií od jednoho mlíčáka získáváme i stovky milionů. Umělým výtěrem tak získáváme miliony nových jedinců a je až k nevíře, že touto cestou může vznikat více jak 90 % kapra obecného na území ČR.
Výtěr začíná výlovem generačních kaprů z matečných rybníků. Pak se generační ryby převezou do manipulačních rybníčků v blízkosti rybí líhně. Zde se pravidelně kontrolují a pozoruje se jejich připravenost k výtěru. Připravení jedinci jsou poté přemístěny do prostor líhně, kde jsou roztříděni podle pohlaví, zváženi a umístěni na bazény. Zajímavostí je fakt, že ryby jsou schopny rozpoznat prostory líhně a výtěr se snaží potlačit.
Proto jsou jim podávány hormonální látky, například kapří hypofýza, která výtěr navodí a sjednotí. Mlíčáky kapra hypofyzujeme 24 hodin před výtěrem jednou dávkou hypofýzy. Naopak jikernačky ve dvou dávkách. První přípravná dávka se aplikuje 24 hodin před výtěrem a hlavní se aplikuje 12 hodin před výtěrem. Přičemž přípravná dávka je 10 % z hmotnosti těla jikernačky a hlavní dávka zbylých 90 %.
U jikernaček i mlíčáků se aplikuje 3 až 4 mg hypofýzy na 1 kg živé hmotnosti. Po 24 hodinách od hypofyzace se přechází k samotnému výtěru, při kterém opět dbáme na dostatečné osušení močopohlavní papily, aby nedocházelo k aktivaci jiker a mlíčí. Vytřené jikry poté oplozujeme získaným mlíčím od více mlíčáků najednou. Jedná se o tzv. polyspermní oplození a smísené pohlavní produkty aktivujeme vodou.
Kapr se vytírá fytofilně
Proto jikry začínají po několika minutách velmi silně lepit. Rybáři je tak musí za pomoci plnotučného mléka tzv. odlepkovat. Po zbavení lepivosti jsou jikry přemístěny na inkubační aparáty tzv. Zugské lahve, kde stráví cca 3 dny. Poté se váčkový plůdek začíná kulit, opouští jikru a za pomoci lepivé žlázy na hlavě se přilepuje na okolní vegetaci. Zde dotváří své tělo, tráví žloutkový váček a tzv. se rozplavává.
Což je fáze, kdy si nový jedinec naplní plynový měchýř, naučí se plavat a začíná mít potřebu žrát. V této fázi tak umělý výtěr kapra končí a nová generace kaprů musí být vysazena do předem připravených rybníčků s nadbytkem potravy, kterou by na líhni neměla.
Až tedy příště ulovíte i jen malého kapra, vzpomeňte, že i s tímto jedincem měl někdo mnoho práce a jeho cesta k vašemu háčku byla poměrně dlouhá a pracná.
Diskuze k článku (0)