Učíme se v Třeboni: Vydra říční, šelma našich vod

Vydra říční (Lutra lutra) je bezpochyby šelmou, která do našeho prostředí patří. Její stavy před 90. rokem byly alarmující, což se ale změnilo po její důsledné ochraně. Stavy vydry enormně vzrostly.

text: Petr Svatek

Tato šelma je v současnosti častým jablkem svárů rybářů a ochránců přírody z důvodu škod, které dokáže napáchat. Vzniklý problém částečně vyřešil zákon o náhradách škod v rybochovných zařízeních.

Jediným ochráncem ryb před rybožravými predátory ve volných vodách je Český rybářský svaz, který vody obhospodařuje. Velké vodní nádrže a vodní toky typu Orlík, Lipno, Berounka, Vltava aj. nemají s tímto predátorem problém, protože mu svou velikostí znemožňují efektivnost lovu.

Ale malé vodní toky a rybníčky jsou „předhozeny“ tomuto predátorovi napospas. Jedná se především o říčky, jako Nežárka, Bečva, Rokytná aj. Jejich nevýhodou je především malá šířka a hloubka toku.

Nejhorší situace je na malých pstruhových vodách. Pokud budeme brát v úvahu, že jedna vydra potřebuje pro svou denní potřebu v letním období 0,5 kg – 0,9 kg a v zimním až 1 kg ryb, vyjde nám za rok opravdu nepříjemně vysoké číslo. Situaci navíc zhoršují v současnosti časté problémy s nedostatkem vody.

Malé toky se mění na tůně, které se stávají spižírnami pro tyto šelmy. A pokud by ČRS tyto toky neobhospodařoval, došlo by k nevyhnutelné devastaci některých druhů ryb (lipan, pstruh, štika, parma…).

Ve většině zdrojů se dočtete, že vydra upřednostňuje menší potravou – ryby do 25 cm. S tímto výrokem bych po osobní zkušenosti příliš nesouhlasil. Tento fakt bude platit v letních měsících, kdy jsou ryby ve velké síle a chytit se jen tak nedají. Ale musíme pamatovat na zimu, kdy se ryby stahují do zimovišť a mají aktivitu trávení a pohybu utlumenou na absolutní minimum.

V těchto obdobích vydry dokáží bez problému usmrtit 10kg kapra, většího amura či přes metr dlouhého sumce. Tento fakt potvrdí každý baštýř nebo hospodář.

Zabíjení ze zábavy

Nepříjemným faktem je také lov vydry ze zábavy. Predátor pak rybě ožere nejčastěji líčka, žábry či ploutve. Nejednou jsem našel kapra, který byl ještě živý na sněhu. Pokud vydra rybu neuloví, tak ji většinou ošklivě poraní, což samozřejmě může vést k následnému úmrtí. Z logického hlediska jsou rybí ztráty mnohem vyšší, než se zdá a často prezentuje.

Diskutabilní jsou také množstevní odhady, které uvádějí cca 3 000 vyder na našem území. Coby člověk žijící na Třeboňsku se domnívám, že jsou mnohem vyšší. A pokud se v malém pstruhovém potoce se 100 ks generační ryby s průměrnou váhou 0,4 až 0,6 kg lososovité ryby usídlí na zimu vydra, tento pobyt může být pro rybí obsádku často likvidační.

Rybáři pak tento tok zotaví, ale bohužel už třeba nepůvodní populací. Tento příklad dokresluje vlastním zážitkem můj známý, někdejší hospodář řeky Rokytné. Vydry zde zcela zdevastovaly populaci štiky a parmy. Následné vysazování dalších jedinců znamenalo jen nastěhování také dalších vyder k toku.

Názory ochránců jsou mnohdy bez úvahy. Argumentují tím, že se vydra živí nejen rybami, prý také vybírá hnízda vodních ptáků, požírá raky či škeble a dalších živočichy, z nichž někteří jsou také chránění. Z důvodu vysoké populace se jejich teritoria často kříží a jeden tok bývá pod nátlakem více vyder najednou.

Stav vyder je u nás vysoký proto, že tu má dostatek potravy. Naše soustavy rybníků však byly v dobách minulých (díky rodům Perštejnů a Rožmberků) vytvořeny za jiným účelem. A kdyby rybáři přestali obhospodařovat volné vody, ty by pod nátlakem všech rybožravých predátorů (norek, volavka, kormorán, vydra) zely prázdnotou.

Podíváme-li se do jiných evropských zemí, nikde se tak důmyslně vypracovanými rybničními soustavami pyšnit nemohou. Ale také tam tolik nevzrůstá populace vyder. Na méně zarybněných vodách a na velkých řekách a jezerech je mnohem obtížnější lov, a to především v zimním období. To znamená méně potravy a méně vyder.
Závěrem bych chtěl všem rybářům popřát pevné nervy se všemi rybožravými predátory. Petrův zdar!