Tresku v ČR zná skoro každé malé dítě. Je sice pravda, že mnohdy název dané ryby tzv. zapadne v kontextu, ale z těchto druhů pravidelně konzumujeme nejrůznější filé, rybí prsty nebo pomazánky. Zajímavostí je i skutečnost, že těchto produktů sníme dvakrát až třikrát více než našich ryb.
Text: JS foto: archiv školy
Tresky nepochybně patří k velmi kvalitním rybám s chutným bílým masem a gurmán by jistě neopominul vyhledávaná tresčí játra.
Česká „treska“
Co o koupeném výrobku víme? Mnoho toho není. Například zmiňované rybí prsty mohou být vyrobeny prakticky kdekoliv. Celá výroba, historie nebo podmínky skladování dané potraviny jsou tak velkou neznámou. Existuje však i jiná možnost. Ve vodách ČR se také jeden zástupce treskovitých ryb přirozeně vyskytoval, poměrně nedávno však byl přeřazen z čeledi treskovití do čeledě mníkovití. Jde o mníka jednovousého (Lota lota).
Tento druh je dnes poměrně neznámý. Mnoho sportovních, ale i profesionálních rybářů se s touto rybou nesetkává nebo dokonce nikdy nesetkalo, což je smutné. Jelikož mník patří mezi jedny z nejzajímavějších zástupců naší původní ichtyofauny.
Vzhledem k původu se mník od našich standardních ryb liší už na první pohled. Nejnápadnější zajímavostí na povrchu těla je nepochybně počet vousů. Mník je totiž jedinou rybou na našem území, která má přirozeně lichý počet hmatových vousků. Jedná se o tak výraznou odlišnost, že tento druh byl dokonce podle ní pojmenován.
Nejde o jedinou zvláštnost na povrchu těla Můžeme si i všimnout, že tato ryba má velmi nestandardní uspořádání ploutví. Mník má totiž dvě hřbetní ploutve, z nichž jedna je protažena až k ploutvi ocasní. K té je protažena také ploutev řitní a zvláštní je i uložení ploutví břišních. Ty mají tzv. hrdelní postavení a jsou umístěny ještě před ploutve prsní.
Výtěr mníků je velice zajímavý. Tito jedinci se rozmnožují v podmínkách, při kterých by se většina našich ryb vytřít nedokázala a některé druhy by je zřejmě ani nepřežily. Mník je ryba velmi chladnomilná, což výborně dokazují právě teploty potřebné pro jeho rozmnožování. Výtěr probíhá v lednu při teplotě vody pod 1 °C. Některé literatury dokonce udávají, že pokud teplota přesáhne 1 °C, tak výtěr ustává. Nesmíme opomenout ani reprodukční vlastnosti. Mník má i přes svoji poměrně malou velikost (do 80 cm) úžasný počet jiker. Jedna samice je schopna při vlastním výtěru uvolnit až 1 000 000 jiker o velikost do 1 mm!
Poslední smutnou zvláštností je úbytek mníka jednovousého ve volných vodách. Je rybou velmi náročnou na kvalitu vody a migraci. Bohužel, vzhledem ke znečišťování vod a výstavbě příčných bariér jsou jeho počty u nás velmi nízké. To vedlo až k zařazení mníka jednovousého mezi chráněné druhy.
Jelikož jde o rybu veskrze zajímavou a mezi sportovními rybáři žádanou, je sportovní rybolov mníka povolen. Někdo by tak mohl namítat, že vzácný druh je nesmyslné chovat pro konzumní účely. Částečně by měl pravdu. Ovšem stačí se inspirovat v zahraničí. Například v Rakousku je mník jednovousý běžně chován na sádkách, kde je krmen až do konzumní velikosti a následně prodáván. Mnohdy i na farmách, které od hranic ČR neleží ani 50 km. Pokud je to tedy možné u našich sousedů, proč by to jednou nemohlo být možné i u nás?
Prosím o kontrolu údajů, mník již pár let není mezi treskovitými rybami ale ve vlastni skupině mníkovití s ostatními mníky. Doufám že v to v Třeboni učíte lépe.