Učíme se v Třeboni: Přeprava ryb

K samotnému chovu ryb odjakživa patřila i přeprava. V dobách dávných se ryby přepravovaly pomocí koňských spřežení. K převozu se využívalo dřevěných sudů nebo se kapři převáželi jen na mokré slámě překrytí mokrým plátnem (aby neoschli a neomrzli).

text: Petr Svatek

Na větší vzdálenosti se ryby musely převážet výhradně v zimním období, jinak bylo nemožné udržet je naživu. Dále se přepravovaly pomocí lodní dopravy, ale jejich přežití záviselo na mnoha faktorech (doba přepravy a počasí). U těchto přepravních metod se nedalo počítat s jakýmkoliv prokysličováním vody.

Není tomu tak dávno, kdy se ryby z našeho území převážely do zahraničí železniční dopravou. To se praktikovalo ještě do začátku 80. let. Ryby se vozily např. do Itálie a Francie. Doprava to byla zdlouhavá, trvala i tři dny. Ryby se převážely v objemných vagónech o objemu vody 40 m³. Tuto přepravu nahradila doprava kamionová, která se v dnešní době praktikuje nejčastěji.

Menší množství ryb se může přepravovat ve větším autě v bedně. U kamionové dopravy se v dřívějších dobách využívalo plechových nebo duralových beden a u starších aut se s nimi setkáváme i v současnosti. Jejich nevýhodou ale je, že v zimním období neizolují mráz a ryby mohou být podchlazené. Ve velkých mrazech a na delších trasách se stává, že ryby plavou v ledové tříšti a boky stěn omrzají tak, že se vytvoří až 10cm vrstva ledu.

Dlouhodobější podchlazení ryb může následně vést i k úhynu. Proto je v dnešní době používán plast, u kterého tyto problémy odpadají. Velikost beden na autech je různá, nejčastěji se ale pohybuje mezi 2 až 3 m³ vody. Nedílnou součástí těchto přepravních aut jsou kyslíkové lahve s regulačními ventily, aby byla voda prokysličována podle stavu obsádky a teploty vody.

Dále se menší kategorie ryb, především plůdek ryb, převáží v PE (polyetylenových) pytlích. Tyto vaky se, stejně jako u akvarijních ryb, plní kyslíkem. Tím převážejícím odpadá časový stres i u většího množství ryb. Pro představu – do jednoho pytle o objemu 50 l se umisťuje zhruba 100 tisíc kusů K₀ (rozplavaný plůdek kapra).

Při přepravování pomocí beden je nutné řídit se teplotou vody, kterou ovlivňuje roční období, ve kterém jsou ryby převáženy. S vyšší teplotou klesá množství převážených ryb. Opět pro představu: pokud má voda do 5 °C a dochází k oxygenaci, převáží se zhruba 400 kg/1m³. Při teplotě 15 °C zhruba o 100 kg méně.

Pro samotnou přepravu je důležité, aby byly ryby před transportem vysádkované (na lačno) a v dobré fyzické kondici. Především u dravých ryb (jako je candát a okoun) se v poslední době hodně využívá mírného přisolení vody. Vysráží se tak sliz, který při stresových situacích ryby vylučují, čímž se ryby před přepravou odhlení. Tento vysrážený sliz se následně vypustí spodními víky z beden, aby nekazil vodu. Následně je dobré ryby lehce propláchnout čistou vodou.

Sůl je dobrá i proto, že u ryb snižuje stres. U jejich přepravy je důležité dodržovat rozmístění ryb v bednách; v každé bedně vozíme jeden druh. Musí se brát na vědomí, že každý druh má jiné nároky na kvalitu vody a kyslík. Kdybychom například převáželi candáta ve stejných hustotách jako kapra, udusil by se.