Kapr obecný se v současnosti vytírá především řízenou reprodukcí (umělý výtěr). V minulosti se využívalo také přirozeného výtěru (neboli staročeské metody výtěru) a poloumělého výtěru v Dubraviových rybníčcích.
text: Petr Svatek
V současné praxi je přirozený a poloumělý výtěr kapra zanedbatelný. Přesto si v první části článku řekneme právě o nich.
Staročeská metoda výtěru spočívá ve vysazování předem vybraných generačních ryb do plůdkových výtažníků, ve kterých se generační ryby následně vytírají. V první řadě se musí odlovit generační ryby z komorových rybníků, kde přezimovaly.
Následně se přemístí do manipulačních rybníčků a v těchto nádržích se kapr může přikrmovat a zároveň je potřeba denně kontrolovat kvalitu vody a připravenost ryb k výtěru. Tu poznáme podle apatie ryb a jejich shlukování při břehu; ryby ztrácí plachost. Následně se ryby roztřídí podle pohlaví a přesadí se do připravených plůdkových výtažníků.
Krok s manipulačními rybníčky se může vynechat a roztříděné ryby se ihned umisťují do plůdkových výtažníků. Tyto rybníky by měly splňovat podmínku postupného napouštění a měly by být mělké a s porosty. I zde se kapr přikrmuje. Na 1 hektar vodní plochy nasazujeme 3 až 5 jikernaček spolu s mlíčáky, a to v poměru 2:1 ve prospěch mlíčáků.
Důvodem je co nejlepší oplozenost jiker. Následuje odchov do velikosti Kr (kapr rychlený, starý 6 týdnů) nebo K1 (kapr plůdek, starý jedno vegetační období), který provádíme spolu s generačními rybami, které po vytření neodlovujeme.
Dubraviova metoda výtěru
V prvé řadě je důležité popsat výtěrový rybníček navržený Janem Skálou z Doubravy. Jedná se o nádrž obdélníkového tvaru, který je velmi mělký – zhruba 50 cm. Po jeho obvodu je vytvořen hlubší příkop pro zachycení generačních ryb po vytření. Ryby se vytírají na ploše zarostlé travou, kterou jsme před napuštěním rybníčku vypěstovali (porost nesmí být příliš vysoký).
Při této metodě se také využívá přirozeného výtěru ryb, mlíčáci i jikernačky u ní ale často dostávají jednu dávku hypofýzy (řízená reprodukce; 3 mg.kg−1 živé hmotnosti ryby), která zajistí spolehlivost výtěru. Po výlovu ryb z komorových rybníků jsou ryby roztříděny podle pohlaví a přesazeny do manipulačních rybníků.
Jakmile zjistíme první náznaky výtěrové aktivity, začínáme ryby odlovovat a přemisťovat do Dubraviových rybníčků. Vodu do „Dubraviáků“ napouštíme z tzv. předhřívačů (mělké prosluněné rybníky s teplou a kvalitní vodou bez dravého zooplanktonu). Do rybníčků nasazujeme dvě jikernačky a čtyři mlíčáky. U nasazovaných ryb sledujeme zdravotní stav, exteriér, průchodnost močopohlavní papily.
Ryby nasazujeme k výtěru v odpoledních hodinách a ve většině případů dochází k výtěrům druhý den ráno. Po skončení tření se Dubraviův rybníček upustí tak, aby generační ryby zůstaly v obvodové stoce. Odtud se následně odloví, aby nedocházelo k požírání jiker. Ryby odlovujeme v brzkých ranních nebo večerních hodinách podle tření ryb, aby nedošlo po upuštění rybníka k oschnutí jiker na slunci.
Generační ryby následně vrátíme zpět k zotavení do matečních rybníků. Kulení plůdku trvá zhruba tři dny od oplození. Následující 3 až 4 dny je plůdek nehybně zavěšený na porostu pomocí lepkavé žlázy na temeni hlavy. V tuto dobu stráví žloutkový váček a začíná plavat a přijímat potravu. Vodu v rybníčku následně pomalu upouštíme a plůdek odlovujeme třeboňskými lžícemi z jemného uhelonu. Odlovený plůdek pak vysazujeme do plůdkových výtažníků – zhruba sto tisíc ks/ha.
Diskuze k článku (0)