Okounek pstruhový s naším okounem říčním nemá z genetického hlediska mnoho společného. Přesto si však ve stylu života jsou oba druhy dost podobní a okounek pstruhový měl v našich vodách naplnit velká očekávání.
text: JS
V Severní Americe se vyskytuje od částí Kanady až po Floridu. Proč ho Josef Šusta dovezl na Třeboňsko, kde bylo okounů dostatek? Odpověď najdeme právě v jistých rozdílnostech mezi okounkem a okounem. Okounek je druh silně hejnový a přizpůsobivý. Josef Šusta zřejmě uvažoval o jistém rozšíření naší ichtyofauny o rybu, jež vytváří velká hejna, dorůstá zajímavých rozměrů a má výbornou kvalitu masa dravců.
Očekávání bylo nemalé, ale praxe byla jiná. O rybách o hmotnosti 5 až 10 kg jsme si záhy mohli jen nechat zdát. Okounek pstruhový se tak stal pouze lokální zajímavostí a vyskytuje se v oblasti velkých rybářství, které si mohou jeho chov a zařazení do umělého výtěru dovolit. Dodnes ho tak najdeme ve vodách okolo Třeboně, Vodňan nebo Nových Hradů. Jistou oblibu dokonce tento druh zaznamenal i jako akvarijní ryba.
Nakonec je k tomuto druhu nutné dodat, že rybáři nemusí být smutní, že se tento druh nepodařilo úspěšně introdukovat. Okounek pstruhový je totiž rybou až neskutečně hltavou a žravou. Mnohdy je schopen ulovit a pozřít i kořist, jež je prakticky stejně velká. Pokud by se tedy okounek u nás plně aklimatizoval, je možné, že by z naší původní ichtyofauny v lokalitách jeho výskytu nezbylo prakticky nic.
Snažme se tedy především pečovat o naše ryby, které jsou také velmi krásné, zajímavé a hlavně naše.
Diskuze k článku (0)