Text: JS foto: archiv školy
Vyhovují mu mělké vodní plochy s velkým množstvím vegetace, kde má dostatek přirozené potravy. Jeho zvláštností jsou i barevné mutace; můžeme uvidět lína divokého (zelená barva), zlatého (žlutá), modrého (modrá) a lína alampického (bílá barva).
Lín je tak v našich vodách brán jako naprosto standardní ryba, jež do našich vod patří a je možné ji najít i v těch nejzarostlejších lokalitách, kde bychom mnohdy ani ryby nečekali. Zvláštností ale je, že tento běžný druh se přirozenou cestou rozmnožuje už minimálně. Nové generace línů tak vznikají převážně na rybích líhních za pomoci tzv. umělého výtěru a pak je produkční nebo sportovní rybáři do daných lokalit vysazují. Mnohdy je tak vysazeno i více než 80 % všech línů!
Umělý výtěr
Umělý výtěr je však u tohoto druhu náročný. Generační lín musí být chován v malých zemních rybníčcích s dostatkem vodní vegetace. Jakmile voda začne dosahovat 20 °C a více, dochází k připravenosti generačních ryb. Pohlavní dimorfizmus u obou pohlaví je lehce rozeznatelný.
Mlíčáci mají velké, miskovitě prohnuté břišní ploutve, které přesahují přes močopohlavní papilu. V rybářské terminologii se tzv. stydí. Naopak jikernačky mají zvětšenou břišní dutinu a břišní ploutve jsou menší a nedosahují až k močopohlavní papile. Ryby je navíc nutné k výtěru připravit. To se provádí za pomoci syntetického hormonálního přípravku Ovopel.
V přirozených podmínkách se totiž lín vytírá v několika dávkách. Má tzv. porcový výtěr, což znamená, že jeho gonády dozrávají postupně a výtěr může probíhat až v šesti dávkách. Přípravek Ovopel však výtěr sjednotí a umožní lepší získávání jiker. Mlíčákům aplikujeme pouze jednu dávku Ovopelu. Naopak u jikernaček se stejně jako u kapra aplikuje jedna dávka přípravná (na 10 % z hmotnosti ryby), druhá dávka je hlavní, (na zbylých 90 % hmotnosti). U jikernaček i mlíčáků se aplikují 3 až 4 mg Ovopelu na 1 kg živé hmotnosti ryby.
Od jedné jikernačky je možné získat sto až dvě stě tisíc jiker na 1 kg hmotnosti. Jikry získáváme masáží břišních partií do předem připravené suché misky. Vytřené žlutozelené jikry jsou jen 0,7 mm velké.
Vytřené jikry od více jikernaček následně oplozujeme mlíčím od více mlíčáků, jde o tzv. polyspermní oplození. Připravené mlíčáky vytíráme rovnou do misek s jikrami. Následně směs jiker a mlíčí aktivujeme přidáním vody a zhruba po pěti minutách, kdy jikry začínají bobtnat až na průměr 1,3 mm, provádíme odlepkování přípravkem Alkaláza. Odlepkování mlékem jako u kapra není možné.
Jikry lína jsou totiž natolik lepivé, že samotné mléko prakticky nezabírá. Oplozené a odlepkované jikry se pak nasazují na inkubační Zugské lahve. Inkubace u lína trvá zhruba necelé tři dny (při teplotě 22 °C). Potom se po inkubační době nejprve vykulí pouze pár jedinců, hromadné kulení ale na sebe dlouho čekat nenechá. Vykulený váčkový plůdek ponecháváme v inkubačních lahvích, jelikož si sám postupně přeplouvá do předem připravených kolébek s březovými větvičkami. Zde se opět stejně jako kapr za pomoci lepivé žlázy na hlavě přichytí a dotváří své tělo.
Poté se už lín pouze svěsí, tzv. nadechne. A začíná aktivně přijímat potravu. To je moment, kdy musí být nová generace línů z líhně vyvezena a nasazena do předem připravených rybníčků. I lín obecný je tak dnes prakticky závislý na práci a snaze profesionálních i sportovních rybářů o jeho zachování nebo rozšíření.
Diskuze k článku (0)