Během lednového sčítání (13. –14. ledna) bylo na slovenských hnízdištích zjištěno 11 896 kormoránů velkých. Jedná se o tamní historicky nejvyšší počet zimujících kormoránů. Informuje o tom Richard Štencl z oddělení ichtyologie a ekologie rybářských revírů Slovenského rybářského svazu (SRZ) – Rady v Žilině.
text: Marek Kožušník
Sčítání kormoránů velkých na hnízdištích bylo součástí celoevropského sčítání vodních ptáků. Rybáři, ochranáři i myslivci zapojení do sčítání nalezli 107 nocovišť kormoránů na 135 lokalitách.
„Skutečný počet kormoránů bude ale vyšší, protože sčítání neproběhlo na všech vodních plochách. V porovnání s rokem 2023, kdy bylo zaznamenáno 7 836 kormoránů, se jedná o výrazný nárůst počtu zimující populace. To s sebou přináší i nárůst škod na rybách,“ zdůraznil Štencl.
Podle něj byl největší výskyt kormoránů na řece Hornád v okolí vodní nádrže Ružín. Napočítali jich tam až 1800. Jedná se o lokalitu, kde je zakázáno kormorány plašit i lovit. Další velká hejna byla zaznamenána u vodní nádrže Králová (527 ptáků), Hričov (400) a na řece Hron pod Levicemi (358). Na menších tocích napočítali 465 jedinců na řece Poprad u Staré Ľubovni a 209 jedinců na řece Nitra u Bošan.
„Velmi zajímavé jsou údaje o hnízdění kormoránů na vodních nádržích, které slouží jako zdroj pitné vody. Na vodní nádrži Málinec jsme jich napočítali 210. Kormoráni zde mohou účinně likvidovat ryby, které zajišťují vyšší kvalitu vody. Zároveň přímo do vody padá velké množství jejich trusu, který obsahuje vývojová stádia různých parazitů. Jejich přítomnost v těchto nádržích může negativně ovlivnit kvalitu pitné vody,“ doplnil Štencl.
Podle Štencla souvisí nárůst zimující populace kormoránů na Slovensku s její celoplošnou ochranou.
„V sousedních zemích, v České republice a Maďarsku, se lov kormoránů provádí ve větším měřítku. V České republice se loni ulovilo asi 10 000 kormoránů, v Maďarsku asi 30 000. Proto se hejna kormoránů zdržují na lokalitách, kde nejsou rušena. Pro srovnání, na Slovensku bylo v roce 2023 uloveno 86 kormoránů,“ uzavřel Štencl.
Diskuze k článku (0)