Jedná se o rybu, kterou si nikdy nespletete s jinou. Treska jednoskvrnná (Melanogrammus aeglefinus) má dlouhé tělo a mohutnou hlavu. Horní čelist je delší než spodní. Na bradě má velký vous. Na hřbetní straně trupu této tresky najdete tři ploutve, první je vysoká, špičatá a má 15-16 ploutevních paprsků, druhá narůstá do úctyhodné délky s 21 paprsky a třetí jich má až 22.

Text: Michal Simčo, foto: www.rybolovnorsko.cz

Na této rybě je zajímavé, že má dvě řitní ploutve. Obě jsou zaoblené, první z nich začíná asi v polovině těla a má 23 až 24 ploutevních paprsků. Druhá je téměř spojená s první ploutví a má téměř 23 ploutevních paprsků.

Ocasní ploutev se rovnoměrně rozšiřuje, na konci je vykrojená. Tyto proporce předurčují tresku jednoskvrnnou jako skvělého protivníka. Samozřejmě máme na mysli dospělé jedince. Ti mají hřbet tmavě červený nebo purpurový, někdy i olivově zelený. Boky jsou tmavě stříbrné a lesklé.

Břišní strana je bílá a má nádech podle zbarvení zbytku těla. Černá postranní čára je zakončená v podobě černé skvrny pod první hřbetní ploutví. Tato skvrna je často nazývaná jako otisk palce, nebo dokonce jako otisk palce ďábla. Jiní rybáři ji mají za značku sv. Petra.

Rozmnožování

Treska jednoskvrnná pohlavně dospívá ve 3. až 4. roce života. Mladé ryby se rády zdržují na pobřežních mělčinách. V dospělosti se u této ryby objevuje migrační chování, podobně jako třeba u tresky obecné.

Treska jednoskvrnná se tře se od konce února do začátku června při teplotě 6-10 ºC v hloubce asi 150 m. Vzhledem k obrovské rozloze Norska (od severu k jihu) ji tak můžete lovit v průběhu celé sezony. Nejdůležitější trdliště se nachází ve vodách středního Norska a dále na jihozápadním pobřeží Islandu.

Ryba klade asi 100 tisíc až milion jiker, větší jedinci (v délce kolem metru) mohou naklást až 3 miliony jiker. Pelagické jikry se vykulí v povrchové vrstvě vody a v prvních měsících života se potěr skrývá pod klobouky medúz, které v letním období zaplaví celé pobřeží Norska. Mladé tresky žijí dlouho u dna v hloubce 20–300 m a slouží jako vítaná změna jídelníčku velkých dravců, jako jsou kupříkladu halibut, treska obecná atd.

Ochutnáte-li tresku jednoskvrnnou, ucítíte moře a jód

Popisované ryby často obývají pobřežní vody. Pokud se vydají na otevřené moře, tak se shlukují do hejn a v zimě za potravou odplouvají k pobřeží Islandu.

Výskyt

Mladé tresky jednoskrvrnné se živí hlavně bezobratlými živočichy dna. Starší jedinci se orientují zejména na lov malých ryb. Čerstvě vykulené ryby bývají často unášeny proudem daleko od místa, kde samička vajíčka nakladla. Nejraději se tento druh tresky živí červy, kraby a nebrání se ani malým rybám. Svůj domov má v severním Atlantském oceánu, v Baltském a Barentsově moři.

Hlavní oblasti komerčního lovu jsou v Severním moři na pobřeží Islandu a v Barentsově moři. Tato ryba dosahuje maximální délky 1,1 m a hmotnosti až 14 kg. Tempo růstu „jednoskvrnky“ za posledních 30 až 40 let značně zrychlilo. V současné době je růst rychlejší a treska dosahuje dospělé velikosti mnohem dříve, než tomu bylo v minulých letech.

Mezi nejčastější způsoby jejího sportovního lovu patří pilkerování. Na pilker útočí především mladí jedinci v délce kolem 30 cm. V severním Norsku se tato treska loví hlavně přívlačí v pobřežních vodách, kde rybáři mohou očekávat i trofejní ryby, třeba v délce kolem metru. Souboj s touto silnou rybou patří mezi velké zážitky a někteří lovci ho přirovnávají k měření sil s halibutem. Vhodnými nástrahami jsou stříbrné pilkery (100-500 g – v závislosti na způsobu lovu a vedení nástrahy).

Kvalita masa

Čerstvá treska má jemné bílé maso a labužníci ji připravují podobně, jako maso tresky obecné. Struktura masa je velmi jemná, proto se distribuuje hlavně v chlazené formě. Zmražením by došlo k roztrhání svaloviny a ztráty chuti. Čerstvost filé lze zjistit tím, jak dobře drží maso pohromadě. Do obchodů je obyčejně dodáváno maso půlmetrových ryb, které váží kolem půldruhého kilogramu. Ochutnáte-li tresku jednoskvrnnou, ucítíte moře a jód. Maso je téměř sněhobílé a libové. Pokud si tuto tresku budete smažit sami, musíte to udělat zprudka a poměrně krátce. Při dlouhém smažení maso ztrácí svou typickou chuť i nutriční hodnotu.

Napsat komentář