Z 966 km (jiné zdroje uvádějí 1300 až 1358 km) délky řeky Tisa patří Slovensku jen 5,6 km dlouhý úsek – a ještě jen pravý břeh. Tento největší levostranný přítok Dunaje pramení ve Východních Karpatech na Ukrajině a do Dunaje ústí u Nového Slankameni v Srbsku.
Text: Stanislav Géci, foto: autor
Najvětšími pravostrannými přítoky Tisy jsou Bodrog, Slaná a Hornád. Levostrannými pak Szamos, Kriš a Mureš. Plocha povodí má rozlohu 157 186 km2, z toho na Slovensku přibližně 30 km2. Průměrný přítok je 800 m3/s (minimální 200 m3/s a maximální až 4000 m3/s).
Snad proto, že Slovensku z řeky patří tak málo, je Tisa mezi místními obyvateli, ale i turisty tak oblíbená. Lákavá je především čistá, na ryby bohatá voda.
Zážitek z lovu ryb umocňuje i fakt, že když lovíte u Malých Trakanoch, pokoušíte rybářské štěstí jen několik stovek metrů od oblouku řeky, kde se střetává hranice Ukrajiny, Maďarska a Slovenska a sleduje vás všudypřítomný kamerový systém Schengenu.
Silným zážitkem je i každoroční „rozkvět“ řeky. Nad hladinou řeky se vyrojí miliony jepic, které po svatebním letu nakladou do vody vajíčka, své budoucí potomstvo, jež větší část života prožije v chodbičkách země na březích řeky.
Ale nejsou to jen samá pozitiva, která bychom mohli o této zajímavé řece vyprávět. V lednu roku 2000 Tisu postihla kyanidová havárie, kterou zavinila australsko-rumunská společnost na těžbu zlata – Esmeralda.
Rumunskými potoky se do řeky dostalo přibližně 100 000 m3 odpadních vod a kalů s kyanidem. Tisa se ale i přes tuto hrozivou pohromu vzpamatovala. Zdá se, že následky pro ichtyofaunu na slovenském úseku nebyly až tak katastrofální, jak to zpočátku vypadalo.
Sumci
Rybářský revír Tisa (4-2800-1-1) obhospodařuje Místní organizace SRZ v Čierne nad Tisou. I když Tisa byla v úlovcích sumce neprávem ve stínu Latorice a Bodrogu, fakta potvrzují, že před asi třiceti lety po opadnutí rozvodněné řeky našly děti velkého sumce v jedné prohlubni s vodou.
Když „kmen“ neuvěřitelně ožil, děcka zavolala jistého rybáře, který sumce z místa nálezu odvezl v žebřiňáku taženém koňmi. A to se ocasní ploutev sumčího obra ještě mrskala o zem, protože žebřiňák nebyl dost dlouhý. Sumec vážil přes 100 kg, jiný uhynulý zase 60 kg. Když rybáři lovili větší sumce, velmi často se stávalo, že jim utrhli i velmi silné udice. Proto ani neriskovali lov z lodi, aby je obři neodtáhli za hranice, protože za socializmu se každé svévolné překročení hranic tvrdě trestalo. I proto se zde sumcům, které nikdo moc nerušil, dařilo skvěle.
Před několika lety jistý rybář z Košic ulovil na úrovni velkotatranské pláže sumce o hmotnosti 72 kg. Na maďarské straně zase rybáři za pomoci sonaru objevili devět vousáčů, kteří měřili mezi 2,5-3 m. Též žili nedaleko pláže.
Velmi dobře se dařilo i rybářům, kteří se zaměřili na lov jesetera malého. Třeba v roce 2004 ulovili hned několik stovek kg jeseterů! Jenže po zpevnění břehu Tisy u Velkých Trakanoch jeseteři přišli o vhodný biotop s hloubkou vody kolem 20 m, kde se zdržovali v hlinitém břehu s bohatou zásobou larev jepic. Práce trvaly přes rok a dnešní břehy jsou zpevněné kamenným záhozem. Úlovek jesetera je zde v současnosti vzácný.
Dvanáct druhů ryb
Oficiální statistiky v posledních letech uvádějí 10-12 druhů ryb, které rybáři v Tise ulovili. V ramenech řeky dominovali kapr se štikou. V řece ulovíte i candáta, bolena, marénu, plotici, sumce i sumečka černého a další druhy. Podle statistiky je ale nejčastějším úlovkem karas stříbřitý, stříbrnou pozici zaujímá sumec velký.
Kde shánět informace?
Místní organizace SZR v Čierne nad Tisou má svůj web.
Městečko Čierna nad Tisou ničím speciálním turisty asi nezaujme, snad o něm můžeme říci, že je to velmi důležitý železniční uzel, překládková stanice ze států někdejšího SSSR, kde jsou širokorozchopdné koleje, a je proslulé také neblahou schůzkou politických špiček z bývalé ČSSR a SSSR v roce 1968, těsně před okupací.
Diskuze k článku (0)