Výpravu jsme naplánovali s kamarádem Lubošem. Rozhodli jsme se pro návštěvu revíru Veselá, kde si letos naposledy užijeme nonstop rybolov.
Text: Markéta Hruštičková, foto: autorka
Před odjezdem jsme navštívili kamarády v rybářských potřebách v Mnichově Hradišti. Kluci jsou velmi příjemní a umí dobře poradit.
Naložili jsme moje špatně zabalené věci do auta a vyrazili. Cestou jsme se ještě zastavili v obchodě nakoupit jídlo. Tam jsem si uvědomila, že jsem si doma zapomněla pantofle. Moc jsem to neřešila, řekla jsem si, že až budeme na místě, zavolám mamce.
Příště zapomenu i hlavu
No jo, ale ono neuběhlo ani 10 minut a já volala znova. Tentokrát jsem volala taťkovi, protože mamka musela do práce. Volala jsem kvůli tomu, že jsme si zapomněla pípáky a swingery. Vůbec ze mě neměl radost, protože měl odvést sestru do tanečních a potom už měl pro sebe naplánovaný jiný večerní program.
Ale, protože je sám rybář, pochopil, že se bez těchto věcí neobejdu. Luboš musel nasednout do auta a jet na začátek pískovny, kde mu táta věci předal . Konečně jsem měla všechny potřebné věci a mohli jsme nahodit své montáže.
Netrvalo to dlouho a měla jsem záběr. S radostí jsem běžela k prutu a rybu zasekla. Ryba si to namířila přímo pod větve. Říkala jsem si: „Doufám, že se vlasec nepřeřízne,“ nechtěla jsem hned při prvním záběru přijít o rybu.
Naštěstí jsem ji z větví bezpečně dostala. U podběráku začal kapr řádit, vůbec se mu do něj nechtělo. Po podebrání jsme ho dali do podložky a několikrát se s ním vyfotili. Poté jsme kaprovi ošetřili tlamku od vpichu a pustili ho zpět.
Další záběr měl Luboš. Netrvalo to dlouho a kapr byl u břehu a mohla jsem ho podebrat. Byl to krásný šupináč. Mezi všemi záběry a úlovky jsme místo prokrmovali, abychom si ryby natáhli a udrželi. Bylo vidět, že ryby se nám drží na místě a baští jednu kuličku po druhé. Z některých kaprů dokonce teklo zakrmovací boilie, jak jím byly ryby přecpané.
Byl krásný podvečer a my seděli na lavičce pod stromem. Pozorovali jsme hladinu, občas se nějaká ryba ukázala. Rychle se setmělo, stále jsme jen seděli a povídali si, když nás přerušil jeden z pípáku.
Běžela jsem rychle zaseknout. Po pár minutách byl kapr u břehu. Nemohla chybět další fotka. Bezpečně jsme ho přenesli v podložce ke břehu a opatrně ho pustili. Čas rychle letěl a najednou padla půlnoc. Šli jsme zapsat do povolenek nové datum, abychom neměli problém s RS. Nakonec jsme stáhli pruty, vyměnili nástrahy a montáže letěly zpět do vody. Lehli jsme si a šli spát.
Přes noc jsme se moc nevyspali, kapři brali jako o život a na spánek nezbyl čas. Nakonec jsme naspali asi pět hodin, ale nedostatek spánku jsme se snažili dohnat přes den. Moc to ale nešlo.
Vydařený oběd
Pokaždé, když jsme zalehli, jednomu z nás zabral kapr. To se opakovalo hned několikrát. Nakonec přišel čas oběda. Zrovna byla chvíle, kdy kapři nebrali, a tak jsme si řekli, že se najíme.
Jakmile jsme začali jídlo připravovat, zabral kapr a než jsme ho stihli pustit, už jsme vodili dalšího. Nebudu vás dlouho napínat, k jídlu jsme se dostali až po dalších 4 kaprech!
Za tento den jsme nachytali plno krásných zdravých kaprů do 10 kg. Ani večer jsme se nezastavili, naštěstí přes noc záběry ustaly a my se mohli trochu vyspat.
Chladné ráno
Od probuzení jsme polehávali. Bylo chladněji než předešlé ráno. Byli jsme zahrabaní až po uši ve spacácích a nikam se nám nechtělo. Okolo 11. hodiny dopoledne přišla rybářská stráž. Ptala se, jak to bralo; kontrola opět probíhala bez jakýchkoliv problémů. Jako obvykle.
Starý známý
Hodiny ubíhaly jako voda a najednou byly čtyři odpoledne. My už museli pomalu balit, vůbec se nám nechtělo. Při balení jsme si ještě chytli dva poslední kapříky. Na rozloučenou mi přišel kapr, kterého jsem chytla před 14 dny.
Poznali jsme ho podle šupin, pár mu jih chybělo. Tentokrát jsem si ho vyfotila z druhé strany. Bylo vidět, že mu chutná. Po tomto kaprovi jsem si zabalila prut a druhý jsem stáhla. Už na konci této výpravy jsme si naplánovali další, na následující víkend do Suhrovic .
Kdybych měla shrnout celou výpravu, řekla bych, že jsme si zařádili. Na břeh se podívalo okolo 50-60 kaprů do 10 kilogramů. Někteří kapři neměli ani žádný vpich.
Na závěr bych chtěla poděkovat Lubošovi za krásný rybářský víkend plný úlovků.
Diskuze k článku (0)