Jak venku teplota klesne pod bod mrazu, už mě to doma neudrží a vyrážím na pochůzky. Když je sníh, tak mám aspoň přehled o tom, jestli sem někdo nechodí kupříkladu ke Klabavce pytlačit a očima rentgenuji místa, kde se vytváří roztodivné ledové útvary.
Na začátku každé sezony se rybáři dělí na dvě základní skupiny. Na ty, kdo své rybářské vybavení na konci roku „zazimují“ a k vodě vyrazí až v době po Velikonocích. Pak je tu druhá skupina rybářů, kteří odevzdají povolenku 31. prosince a při té příležitosti si rovnou kupují povolenku na následující rok, aby mohli zkusit štěstí u vody i v zimě.
Zimní rybaření se od toho letního zásadně liší. Ryby přijímají mnohem méně potravy a pokud je chceme úspěšně lovit, musíme zvolit tu správnou nástrahu. Která to je?
Jak už je to posledních pár let zvykem, dávno je pryč doba ,,Ladovských zim“, kdy pro většinu rybářů začínala sezona květnem a končila v říjnu. Mírnější zimy nám dnes dovolují chytat prakticky celou sezonu a přestávku máme pouze, pokud hladinu pokryje vrstva ledu.
Je zima. Nezoufejme! Ryby se přece dají lovit po celý rok. Potěší jelec, cejn, okoun, plotice i parma. Jsou to důstojní bojovníci.
Zima zalézá za nehty, u řek a rybníků nám pod nohama křupe sníh nebo jinovatka. Má smysl hned z kraje nového roku vyrazit na ryby?
Lov okounů v zimě je obtížnější než v létě a na podzim. V zimních měsících je voda čistá, a ryby nejsou tak aktivní. Každý pohyb je stojí mnoho energie, kterou potřebují šetřit.