Ženy

Jsou ženské, jejichž chlapi před nimi utíkají k vodě a říkají si, že když je taková, ať se nediví. Aspoň nemusí mít výčitky, že jdou zase na ryby. Jsou další žínky – a tuším, že takových je většina – které mají pro koníčka svého tichého blázna pochopení.

Většina rybářů chodí na ryby nejraději sama nebo s kamarádem. Co kdybyste měli možnost, vyrazit s některou z následujících dam? Vzali byste ji s sebou? A kterou?

S kamarádem Luďkem a jeho ženou Vlaďkou jsme se domluvili na rybářském víkendu a vyrazili na Berounku do Zadní Třebaně. Byl začátek června, dravci byli tudíž dosud hájení. To, co tam vyváděli sumci, mi připadalo, jako když někdo hází do vody granáty.

V prosinci loňského roku se plánovala výprava na Jezero Štít u Chlumce nad Cidlinou. Ještě týden před odjezdem jsem nevěděla, jestli na tuto výpravu také vyrazím, protože jsem měla před zkouškami. Nakonec se jeden z rybářů nemohl výpravy zúčastnit a zeptal se mě, jestli bych nechtěla jet místo něj. Takovou šanci jsem nemohla odmítnout. Výprava se uskutečnila 23. až 30. května.

Kolegyně mě krátce po prázdninách překvapila: „Můžeš mi říct, kde se vyřizuje rybářský lístek?“ Když jsem vyprávěla o kráse rybaření, vždy tiše naslouchala, ale občas pronesla něco o tom, že to je ztráta času. A o rybářích si myslela své.

Ženy mají ve světě rybaření již delší dobu své místo. Žen rybářek v posledních letech přibývá. Povím vám, jak jsem se k rybaření dostala já.