Výtěr

Důvod, proč provádíme hormonálně řízenou reprodukci ryb, je zcela prostý. Velká část našich chovaných druhů ryb nemá zcela sjednocený výtěr, (nevytírají se v jeden den) nebo by se bez hormonální produkce vůbec nevytřely (amur, tolstolobik, tolstolobec). Hormonální stimulaci využíváme při umělých i poloumělých výtěrech. Výtěr ryb ovlivňují i vnější faktory, jako je délka světelného dne, teplota vody, stav vodní hladiny a množství ryb opačného pohlaví.

Vlastnosti karasa stříbřitého (Carassius auratus) jsme už v této rubrice zmiňovali několikrát. Řešili jsme celkovou problematiku druhu i jeho užitek v oblasti barevných (okrasných) ryb. Nyní se detailněji podíváme na jeho neobvyklý způsob rozmnožování a řekneme si, proč je tento nepůvodní druh u nás tak bohatě rozšířený.

Karasům obecným, kteří byli před rokem vysazení v retenční nádrži čistírny technologických vod Elektrárny Ledvice Skupiny ČEZ, se daří dobře. Ukázal to první kontrolní odlov. Příští rok na jaře by zde mohl proběhnout první výtěr. Uvedla to Skupina ČEZ v tiskové zprávě.

Ve vodách České republiky žije něco málo přes 60 druhů ryb. Neliší se jen nároky na životní prostředí (stojatá nebo tekoucí voda, teplota vody, obsah kyslíku aj.), ale i typem výtěru. Pro udržení rybích populací v našich vodách je nejdůležitější zachovat nebo zřizovat výtěrová místa – trdliště ryb.

Metodu poloumělého výtěru candáta na přenosná výtěrová hnízda zavedl a propracoval nestor českého rybníkářství Josef Šusta koncem 19. století na Třeboňsku.

Kapr obecný (Cyprinus carpio) se řadí mezi naše původní ryby, protože je na našem území přes 1000 let. Je tradiční rybou zejména o Vánocích a také naší nejznámější rybou.

Generační ryby odlovujeme z matečních rybníků a následně je přemisťujeme do manipulačních rybníčků, kde můžeme pozorovat připravenost generačních ryb.

Kapr obecný se v současnosti vytírá především řízenou reprodukcí (umělý výtěr). V minulosti se využívalo také přirozeného výtěru (neboli staročeské metody výtěru) a poloumělého výtěru v Dubraviových rybníčcích.

Lín obecný (Tinca tinca) se řadí k našim původním druhům patřícím do tzv. kaprovitých ryb. Tato skupina se vyznačuje požerákovými zuby, kterými rozmělňuje přijatou potravu. Zuby jsou uloženy v hlavě těsně před vstupem do střevní rozšířeniny. Lína najdeme v podstatě po celé Evropě (až po Ural). A jen někteří rybáři vědí, že ho mohou ulovit i na jihu Švédska.

Spousta lidí si pod slovem jeseter představí rybu, která vypadá, jako by prošla strojem času. Avšak málokdo o ní ví víc než jen to, že se chová a loví především pro luxusní pochoutku – kaviár.

Kapr obecný (Cyprinus carpio) je druhem, který se v našich vodách nedá přehlédnout. Je naší nejrozšířenější rybou (až z 90 %), přesto není naším zcela původním druhem. Původní nevyšlechtěná forma kapra, ze které vznikl náš dnešní domestikovaný evropský kapr, se nazývá sazan.

Jako student Střední školy rybářské a vodohospodářské J. Krčína v Třeboni jsem se zúčastnil umělého výtěru naší nejvýznamnější ryby – kapra obecného. Umělý výtěr je v současnosti nejpoužívanější metoda pro získávání váčkového plůdku kapra.

Lipan podhorní (Thymallus thymallus) je jeden z nejkrásnějších zástupců lososotvarých ryb našich volných vod. Je extrémně oblíbeným druhem sportovního rybolovu a o jeho kvalitě masa kolují téměř legendy. Přesto na mnoha lokalitách zcela vymizel a ani snahy o jeho tzv. repatriaci jsou bez jakýchkoliv výsledků. Vysvětlení smutného faktu je ovšem prosté.

Začíná zima a do výtěru jde podzimní výtěrová forma pstruha duhového. A nás, studenty z Třeboně, čeká v rámci odborných předmětů exkurze na výtěr duháka.

Jak u mořských ryb, tak i u druhů žijících ve sladkých vodách, se vyvinuly za miliony let různé, často roztodivné způsoby reprodukce. Platí to jak pro svatební hry, samotný výtěr a pak i následnou péči o jikry a vylíhlé potomstvo. Na první pohled se může zdát, že naše ryby jsou z hlediska reprodukce dosti fádní.