udělej si sám

Už ani nevím jak je to dlouho, když jsem poprvé zkoušel chytat na boilie. Bylo to na jedné soukromé vodě a já tehdy nachytal hodně velkých kaprů. Ale to jen díky tomu, že tam přede mnou chytali nějací rybáři z Rakouska. Ti vydatně krmili jahodovými kuličkami a boilie kaprům náramně chutnaly.

Někdy ulovíme velkou rybu, kterou bychom chtěli vyudit vcelku. Ale ouha. Zjistíme, že se do naší udírny nevejde! Jedná se sice jen o několik centimetrů, ale o to větší máme zlost. Týká se to hlavně úhořů. Poradil jsem si s tím, posuďte sami.

Je to už nějaký čas, kdy jsem vláčel hlavně s gumovou nástrahou, wobblerem či rotačkou a o plandavky jsem se příliš nezajímal. Na většině internetových stránek jsou plandavky označovány za staromódní, přežité nástrahy.

Kdo nekrmí, nechytá. To je stará rybářská pravda. Přikrmit, alespoň trochu, opravdu musíme, když si chceme zachytat. Většina ryb si pak dá říci a do kalu na provnaděném místě se stáhne. A leckterá se pak i splete. A to i tehdy, když ryby nejsou zrovna při chuti.

Některé uzené ryby jsou chutnější, než kupříkladu smažené či grilované. Kdo je jen trochu šikovný, jednoduchou dřevěnou udírnu si vyrobí sám skoro na koleně, popřípadě s pomocí zručnějšího kamaráda. František Soldát si nechal poradit od truhláře a sáhl po klasických palubkách. Dobře sedí, drží teplo a hlavně kouř. Výrobek ho přišel asi na čtyři stovky.