Třeboň

Cejn velký (Abramis brama) je naším původním druhem a zároveň jednou z nejpočetnějších ryb našich tekoucích, ale i stojatých vod. Po této rybě jsou pojmenovány spodní úseky našich řek – cejnové pásmo.

Ledviny u ryb zdaleka nevypadají jako u savců, přesto dokonale fungují jako orgán krvetvorby a filtrační orgán krevního oběhu. Nacházejí se těsně pod rybí páteří a v těsné blízkosti je k nim přimknutý plynový měchýř.

V prvé řadě si musíme uvědomit, že ryby nežijí na souši, ale ve vodním prostředí, které je od toho našeho velmi odlišné. Z důvodu toho, že jsou ryby poikilotermní (studenokrevné; přijímající teplotu vodního prostředí), jsou i na menší teplotní výkyvy v tomto prostředí velmi citlivé.

Chutná polévka z jiker a rybích odřezků z Třeboňska jak ji kdysi vařily baštýřky.

Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína v Třeboni vzdělává už desítky let nové rybáře pro česká i zahraniční rybářství. Škola prošla složitým vývojem a českým vodám za dobu svojí existence vychovala řadu špičkových odborníků.

Kalendář ukazuje třetí zimní měsíc – únor. I když se zdá, že je na rybnících klid, u vody se práce nikdy nezastaví. Důležitou činností v průběhu zimy je prořezávání prohlubní a obsekávání výpustných zařízení.

Prosinec je už za námi, ale o hlavním hlavním vánočním aktérovi si můžeme něco říci vždy. Není jím nikdo jiný než kapr obecný (Cyprinus carpio). A není zcela obyčejný…

Starý recept třeboňských rybářů z počátku 20. století.

Bolen dravý (Aspius aspius) je naší původní rybou, která se však vyskytuje spíše lokálně a má řadu zajímavostí. Jde o tzv. reofilní druh, což znamená, že jde o rybu říční. Stojaté vody jí tedy příliš nevyhovují a v rybničních soustavách se s ním tak setkáváme jen velmi vzácně. Výborně se ale bolenům daří v údolních nádržích. Zde je totiž voda kvalitnější i částečně průtočná. ÚN dále poskytují mohutnou rozlohu a téměř neomezenou potravní základnu.

Okoun říční (Perca fluviatilis) je rybou, která do našich vod patří od samotného počátku vytváření ichtyofauny a nepochybně každý z nás se s ním už mnohokrát setkal – a to bez rozdílu věku rybáře, zkušeností nebo doby trávené u vody.

Každý, kdo alespoň minimálně zná některé zástupce z našich ryb, ví, že jde o organizmy poměrně jednoduché. Jsou totiž na mnohem nižším stupni evolučního vývoje a někteří zástupci se dokonce nevyvíjejí už po desítky milionů let.

Mník jednovousý (Lota lota) je v dnešní době poměrně neznámou rybou. Mnoho sportovních, ale i profesionálních rybářů se s tímto druhem nesetkává, nebo dokonce nikdy nesetkalo. Je to smutné, jelikož mník patří mezi jedny z nejzajímavějších zástupců naší původní ichtyofauny.

Síhové jsou u nás dnes poměrně vzácní. V historii byl ovšem tento druh mnohem hojnější, přestože jde o ryby v našich vodách nepůvodní.

Tresku v ČR zná skoro každé malé dítě. Je sice pravda, že mnohdy název dané ryby tzv. zapadne v kontextu, ale z těchto druhů pravidelně konzumujeme nejrůznější filé, rybí prsty nebo pomazánky. Zajímavostí je i skutečnost, že těchto produktů sníme dvakrát až třikrát více než našich ryb.